Zlato odpradávna lákalo lidstvo zejména pro svůj vzhled. Popularitě zlata přispělo zjištění, že se jedná o velmi omezený přírodní zdroj, který se nedá nahradit. Dávní mudrci si lámali hlavu nad tím, odkud se vlastně zlato vzalo, jak jej vyrobit či nahradit. Moderní věda nám nyní může původ zlata racionálně vysvětit. Rádi Vám zprostředkujeme zjištění, odkud se vlastně zlato vzalo.
Zlato
Na úvod si pojďme něco o zlatu povědět blíže. Zlato je zlatavě žlutý lesklý minerál tvořen ryzím prvkem, s chemickou značkou Au (latinsky Aurum) ze skupiny mědi. V dávných dobách byly známy zlaté křemenné žíly hydrotermálního původu. Vlivem par a horkých roztoků, pronikajících do struktury hornin vznikají hydrotermální ložiska. Tyto vyvřeliny se po následném ochlazení spojují s dalšími minerály a samotné zlato se usazuje v horninách a vytváří tak křemenné zlatonosné žíly. Další známé druhy ložisek jsou porfyrová ložiska, ze kterých se těží pravděpodobně největší objem zlata. Dále jsou známá ložiska Calin, tvořena mikroskopickými částicemi zlata v horninách. Zlato se na zemském povrchu také vyskytovat vlivem podmořských vulkánů. Tvrdost zlata je 2,5-3 dle Mohsovy stupnice, taje při teplotě 1063° C. Zlato se nejčastěji vyskytuje v podobě slitin se stříbrem a stopovým množstvím mědi (tzv. Élektrum). Zlato je vysoce vodivý kov, který lze rozpustit pomocí Lučavky královské, popř. rtuti. Zlato lze nejčastěji nalézt v podobě šupinek (zlatěnek) či valounů (nuggetů) a krystalů.
Vesmír a zlato
Tento kov je velmi vzácný také ve vesmíru. Ačkoliv při termojaderných reakcích uvnitř hvězd může docházet ke vzniku železa či uhlíku, zlata však nikoliv. Vzájemnou kolizí neutronových hvězd (jader), v předchozím důsledku exploze supernov, dochází ke krátkodobým zábleskům záření gama (GRB – gamma-ray burst). „Odhadujeme, že množství zlata vytvořeného a vyvrženého do okolí v průběhu srážky dvou neutronových hvězd, může být větší než 10-ti násobek hmotnosti našeho Měsíce – což je zajisté nepřehlédnutelné množství!“ říká Edo Berger (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics). Mimochodem cena tohoto množství by odpovídalo přibližně 10 kvadriliard amerických dolarů. Tímto vesmírným procesem, tzv. nukleosyntézou, vzniká obrovské množství energie, který dává za vznik atomům zlata. Zajímavostí je, že: „první nukleosyntéza (primordiální) probíhala asi tři minuty po Velkém třesku a byla zdrojem jen velmi lehkých prvků.“
Zajímavosti
Víte, že lidské tělo obsahuje zlato?
Skutečně, naše tělesná schránka obsahuje přibližně 0,2 mg zlata, většinou se nachází v krvi.
Zlato a biomedicína?
Ano, zlato se také používá pro léčbu nádorových onemocnění.
Zlato a zemské jádro?
Nedávné zveřejnění výzkumu prof. geologie Bernadra Wooda z Macquarie University ukázalo na obrovské zásoby zlata v zemském jádru. Profesor Wood je přesvědčený, že 99 % zásob zlata na zemi se nalézá právě v zemském jádru. „Na počátku svého vzniku byla Země pokryta oceánem magmatu kvůli silnému vulkanismu. Postupem času se hořící hmota začala delaminovat, lehčí složky stoupaly k povrchu a těžší se vtahovaly dovnitř. Vnější vrstva planety se začala postupně ochlazovat a měnit se v zemskou kůru. Železo, hlavní složka magmatu, spolu se zlatem v něm rozpuštěným proniklo hluboko a vytvořilo jádro Země. Jelikož se jádro (a cenný kov v něm obsažený) nachází v hloubce tisíců kilometrů od povrchu, zůstává modernímu lidstvu nedostupné.“
Zlato a zemská kůra?
Odhaduje se, že obsah zlata v zemské kůře činí 4-5 ppm (miliontin) (μg/kg). Podle studie týmu vědců z Bristol Isotope Group v rámci School of Earth Sciences, University of Bristol je přesvědčen o původu zlata na Zemi důsledkem doslova bombardování meteoritů na naši planetu před více než 3,8 miliardami let, které zlato v určitém množství obsahovaly. Postupným vývojem planety zlato proniklo do zemské kůry a pláště.
Amalgám
Je znám tzv. amalgamační způsob těžby zlata, při které dochází ke kontaktu horniny s kovovou rtutí. Výsledkem procesu je amalgám zlata, který vznikne odpařením rtuti při teplotě 300° C. Tento postup je však značně neekologický. Finální amalgám zlata je v kapalné formě.
Největší valoun zlata?
Doposud největším nalezeným valounem zlata je nález z Johna Deasona a Richarda Oatese v roce 1869 v Austrálii, kde nalezený nugget vážil 78 kg a obsahoval 99% ryzího zlata.
Shrnutí
Zlato je drahý kov zejména pro jeho jedinečnost a velmi omezený zdroj. V následujícím článku jsme se dozvěděli, jak se zlato dostalo na planetu Zemi. Ukázali jsme si, které části naší planety obsahují zlato a uvedli si také několik zajímavostí.
Autor: PhDr. Robert Bílý, MSc
====
Poznámka
Tento materiál je marketingovou komunikací ve smyslu čl. 24 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice 2002/92/ES a směrnice 2011/61/EU (MiFID II). Marketingová komunikace není investiční doporučení ani informace doporučující či navrhující investiční strategii ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/958 ze dne 9. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro technická ujednání pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících nebo navrhujících investiční strategie a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo náznaků střetu zájmů nebo jakékoli jiné rady, a to i v oblasti investičního poradenství, ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Uvedený text neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Článek má pouze informativní charakter za použití veřejně dostupných zdrojů. Ani autor, ani společnost Aurum Bohemica nenesou odpovědnost za jakékoliv jednání či opomenutí klienta.
Zdroje:
1) Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Zlato (minerál) [online]. c2023 [citováno 20. 03. 2024]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zlato_(miner%C3%A1l)&oldid=22344586>
2) Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Zlato [online]. c2024 [citováno 20. 03. 2024]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zlato&oldid=23712888>
3) MARTINEK, František. Pozemské zlato má vesmírný původ. Online. Česká astronomická společnost. 2013. Dostupné z: https://www.astro.cz/clanky/hvezdy/pozemske-zlato-ma-vesmirny-puvod.html. [cit. 2024-03-20].
4) Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Nukleosyntéza [online]. c2021 [citováno 20. 03. 2024]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nukleosynt%C3%A9za&oldid=20334878>
5) „Gold storage” in the depths of the Earth. Online. Global Intergold. 2023. Dostupné z: https://www.globalintergold.info/en/gold-storage-in-the-depths-of-the-earth-444/. [cit. 2024-03-20].
6) „Gold storage” in the depths of the Earth. Online. Global Intergold. 2023. Dostupné z: https://www.globalintergold.info/en/gold-storage-in-the-depths-of-the-earth-444/. [cit. 2024-03-20].
7) „Gold storage” in the depths of the Earth. Online. Global Intergold. 2023. Dostupné z: https://www.globalintergold.info/en/gold-storage-in-the-depths-of-the-earth-444/. [cit. 2024-03-20].
8) Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Zemská kůra [online]. c2023 [citováno 20. 03. 2024]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zemsk%C3%A1_k%C5%AFra&oldid=23236543>
9) Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Amalgámy [online]. c2023 [citováno 20. 03. 2024]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Amalg%C3%A1my&oldid=23009787>
10) VALA, Adam. Největší zlatý valoun všech dob se ani nevešel na váhu. Jeho cena byla astronomicky vysoká. Online. Prima Zoom. 2024. Dostupné z: https://zoom.iprima.cz/historie/nejvetsi-zlaty-valoun-425565. [cit. 2024-03-20].
11) VALA, Adam. Největší zlatý valoun všech dob se ani nevešel na váhu. Jeho cena byla astronomicky vysoká. Online. Prima Zoom. 2024. Dostupné z: https://zoom.iprima.cz/historie/nejvetsi-zlaty-valoun-425565. [cit. 2024-03-20].