Novinky

Valcambi - Továrna na zlato | Aurum Bohemica
Ve světě komodit se neustále dějí zajímavé věci. Zlatá horečka stoupá a zlato láme všechny dosud známé rekordy, v důsledku stále stoupající inflace. Obrovské teplo, tmavé zdi, kotle, které připomínají peklo a v nich poklad, který investorům zrychluje tep. V tomto článku Vám přiblížíme jedno z nejstřeženějších míst ve Švýcarsku, továrnu na zlato. Tento komplex se nenápadně schovává mezi kopci u jezera Lugano. Multimiliardový byznys, který od světa venku dělí tři bezpečnostní perimetry, stráže a detektory kovu.

Za zdi téhle fabriky se nedostane jen tak někdo. Není to jednoduchý proces, ani když máte priviliegium a přístup do tohoto komplexu. Pověřené osoby vám přiřadí doprovod, sledovací čipovou kartu, odevzdáte mobilní zařízení, všechny šperky a kovové věci. Dále vás nemine zamřížovaný turniket, několik bezpečnostních dveří, dlouhý tunel a  detektor radioaktivity. Nakonec vám do ruky položí zlatou cihlu.

Kilogramová cihla zlata se celkem snadno schová v dlani, a tak není divu, že tohle místo, slévárna zlata Valcambi, je jedním z nejhlídanějších míst ve Švýcarsku.

Uvnitř to sice vypadá jako obyčejná továrna, jen tu stroje místo oceli slévají a lisují lesklý, žlutý a vzácný kov - zlato.
Teplota, při které tečou miliardy, je 1064 stupňů Celsia.

Cihla zlata je totiž těžká váha, nejenom v dlani, ale i na finančním trhu. Od začátku roku cena zlata v dolarech vyskočila skoro o čtvrtinu a po zlatu je teď enormní poptávka.

Proč? Akcie i nemovitosti jsou předražené, dluhopisy nevydělávají. Svět je plný nejistoty a lidé se bojí. „A panika dělá zlatu dobře,“ říká Michael Mesaric, který zlatému kolosu Valcambi šéfuje.

Čím více strachu, tím více lidé kupují zlato jako uchovatele hodnoty. Jako pojistku pro případ, že by snad měla přijít válka, devalvace papírových peněz nebo jiná katastrofa. „Cena zlata a poptávka po něm v sobě nesou všechny obavy a nejistoty lidí na dalšího půl roku.“ myslí si Mesaric. A to může Michaela Mesarice jen těšit. Valcambi je totiž největší slévárnou zlata na světě a i díky ní je Švýcarsko globální jedničkou ve zpracování tohoto drahého kovu. Čím větší je zájem o zlato, tím víc práce a peněz místní slévárna Valcambi má.

„Každý den zpracujeme kolem 3,8 tuny zlata ve slitcích a investičních mincích. V překladu to dělá skoro čtyři milardy korun denně.“ vysvětluje výrobní ředitel Simone Knobloch.
 
Valcambi_v_clanku

Ve slévárně Valcambi je každopádně vidět, že investoři v potenciál zlata věří. Všechny stroje jedou na tři směny, a slévárna, kterou dřív vlastnila banka Credit Suisse a v roce 2019 ji koupila indická společnost Rajesh Exports, investuje do inovací.

Linka na výrobu kilobaru (oblíbeného kilogramového zlatého slitku) je plně automatická. Na jednom konci si stroj sám odměří zlatá zrnka a na druhém vyjede na pásu zlatý slitek. Speciální kamera na lince ještě sama zkontroluje a vyhodnotí, zda je cihla bez prasklin nebo oděrek. V poslední fázi na zlatý slitek laser vypálí speciální identifikační číslo. Pověřená osoba pak cihlu po cihle skládá jednu vedle druhé do krabice. Ve zlatě se do ní vejde kolem 25 milionů korun.

Cihla, kterou nakupují centrální banky do svých zlatých rezerv, nese název Good Delivery Bar a váží 12 kilogramů. Ve Valcambi těchto cihel zlata najdete desítky, leží ve skladech na zemi, na vozících jedoucích z výroby, nebo jsou vyskládané na stole uprostřed slévárny, kde pod modrým plamenem pomalu chladnou, aby nepopraskaly.

Kromě zlatých cihel se ale Švýcaři poslední roky orientují i na jiné projekty – vymysleli zde např. padesátigramový slitek. "Tento slitek připomíná čokoládovou tabulku, kterou můžete rozlámat na zlaté čtverečky a podělit děti nebo vnoučata.“ ukazuje výrobní ředitel Knobloch.

Za mohutnou kovovou mříží, která je mimo pracovní dobu ještě zavřená za speciálními dveřmi, má Knobloch další království - vzorkovnu. Zde se kromě celé výrobní řady schovávají i projekty, jejichž čas teprve přijde. Jsou to např. zlaté pyramidky, které mají připomínat čokoládu Toblerone, nebo třígramový slitek, který se dá rozložit a následně složit do tvaru trojrozměrné hvězdy.

Velká část zlatých dolů leží v konfliktních oblastech. Investory dnes čím dál více zajímá, odkud zlato pochází, a tak Valcambi vytvořili část výroby fair trade a zavedli vlastní certifikáty Green Gold. Investor, který zlato koupí má tedy jistotu, že kupuje zlato, kvůli kterému netrpěla ani příroda, ani lidé. Valcambi vozí zlato z celého světa, hlavně z velkých dolů, kde může hlídat férové podmínky.

Zlato není byznys jen díky šperkům a investorům, ze slévárny ho dodávají i Applu a dalším výrobcům elektroniky nebo také zubařům.
V roce 2021 elektronika a medicína spolkly necelých devět procent světové spotřeby zlata.
 
Nyní je možno produkty Valcambi zakoupit i prostřednictvím našich prodejen a e-shopu.
 
Autor: Aurum Bohemica
Münze Österreich - Rakouská Mincovna | Aurum Bohemica

Münze Österreich je rakouská národní mincovna s více než osmisetletou historií. Je známa po celém světě především pro své odborné znalosti v oblasti zpracování drahých kovů a výroby mincí. Patří k největším světovým mincovnám. V roce 1194 zaplatil anglický král Richard I., uvězněný ve Vídni po návratu z křížových výprav, vévodovi Leopoldovi IV. za svou svobodu 15 tun stříbra. Leopold ze své kořisti nechal razit stříbrné mince, což znamenalo počátek Rakouské mincovny (ačkoliv se o ní historické dokumenty více než dalších 200 let nezmiňují).

Mincovna se během své historie stěhovala na několik míst. Jejím dřívějším hlavním sídlem byl po delší dobu Zimní palác prince Evžena Savojského, než se nakonec v 19. století usadila v Heumarktu v centru Vídně, kde se mince razí dodnes. Když v roce 1919 vznikla Rakouská republika, byla vídeňská mincovna určena jako jediná mincovna v zemi. V roce 1989 se mincovna stala veřejnou dceřinou společností Öesterreichische Nationalbank (Rakouské národní banky) a její název byl oficiálně změněn na Rakouská mincovna (“Münze Österreich”). Vídeňská mince se známým názvem "Wiener Philharmoniker", trvale ceněná investory, byla v letech 1992, 1995 a 1996 nejprodávanější mincí na světě a je dodnes jednou z nejčastějších investic ve světě investorů investujících do drahých kovů. 

Rakouská mincovna vyrábí téměř 450 milionů mincí ročně. Je mezinárodně proslulá důrazem na detail a řemeslnou zručností svých zaměstnanců. Rakouská mincovna díky svým dlouholetým zkušenostem používá nejmodernější rafinační procesy v oboru. Mincovna je navíc ve většinovém vlastnictví státu, což zaručuje kvalitu jejích výrobků.

photoeditorsdk-export (22)

Tato rafinerie také nabízí zlaté a stříbrné slitky od 1 gramu až do 1 kg. Společnost Argor Heraeus vyrábí pro Rakouskou mincovnu jedinečnou řadu slitků s holografickým designem. Jedná se o takzvané kinebary, což znamená, že na zadní straně slitku je laserem vyhotovený nápis, který nelze nijak padělat. Tuto technologii má navíc k dispozici pouze společnost Argor Heraeus. Jelikož se v roce 2002 stala firma Argor Heraeus akcionářem Rakouské mincovny Münze Österreich, nabízí tato mincovna oficiálně tuto technologii pod svým jménem a se zárukou nejvyšší kvality. 

Mezi další investiční zajímavosti patří mince Vídeňská filharmonie (Wiener Philharmoniker), která se vyrábí v pěti velikostech (od 1/25oz do 1oz). I přesto že nejznámější zůstává zlatá mince Vídeňská filharmonie o hmotnosti 1oz, zvyšuje se poslední dobou zájem i o stříbrnou verzi této mince. Mincovna patří pod Rakouskou národní banku a je mimo jiné pověřena navrhováním a ražbou Euro mincí obíhajících v Rakousku. Při zvláštních příležitostech jsou vyráběny i pamětní kusy. Společnost Münze Österreich vlastní v Rakousku též firemní prodejny, které nabízejí a dodávají její výrobky.

Rakouská mincovna je na oficiálním (a velmi výběrovém) seznamu LBMA Good Delivery List for Gold, což je seznam certifikovaných rafinérií. Analýzy a kritéria kvality, kterých musí slitky dosáhnout, aby tento certifikát získaly, z něj činí všeobecně uznávaný standard kvality.

Autor: Polina Nozdrina, Martin Sluka

 
 
Recept na inflaci? Investiční zlato | Aurum Bohemica

Recept na inflaci? Investiční zlato!

Lidé v současné ekonomicky nestabilní době hledají způsoby, jak ochránit své peníze před inflací, protože se obávají rizika ztráty svých úspor. Někteří investují do nemovitostí nebo akcií, jiní volí velice osvědčený způsob uchování hodnoty svých peněz - zlato. Z dlouhodobého hlediska (10-20 let) se jedná o investici s nízkým rizikem. Hodnota drahého kovu má tendenci růst, protože je přímo úměrná inflaci - čím vyšší je inflace, tím vyšší je cena zlata.

Obyvatelé mnohých evropských zemí se bojí rostoucí inflace a nakupují zlaté slitky a mince mnohem aktivněji než kdykoliv předtím. Podle agentury Bloomberg, byla poptávka po drahém kovu v evropských zemích v první polovině roku 2021 nejvyšší od roku 2009 v důsledku světové finanční krize.

slitky a mince
numismatika

Chraňte své úspory před znehodnocením

Zlaté slitky a mince se v Evropě nyní nakupují o 35 % častěji než v předchozích šesti měsících. Celosvětová poptávka po zlatu se zvýšila v průměru o 20 %. Ekonomové se domnívají, že investice do drahých kovů je nyní perspektivní - můžete si tak totiž pojistit prostředky proti znehodnocení.

Například v Německu nyní začala inflace opět stoupat, protože se ekonomika zotavuje z následků několika vln pandemie koronaviru. V červenci tohoto roku vzrostly spotřebitelské ceny nejvíce za posledních několik desetiletí, a to o 3,8 procenta. Podobně jsou na tom i jiné země, včetně České republiky, která je na ekonomice Německa značně závislá. Záporné úrokové sazby v Evropě rovněž zatraktivnily aktiva v drahých kovech namísto uchování měny a investic do akciového trhu.

Investování do zlata není jen pro bohaté

Inflace postihuje všechny, jen někteří lidé z ní mají prospěch a jiní utrpí ztráty. Proto věříme, že zlato by mělo být dostupné všem. Když mluvíme o zlatu, nemluvíme o zlatých náušnicích po babičce jako dědictví nebo o bílém zlatu v podobě šperku ze zastavárny - mluvíme o fyzickém, čistém, investičním zlatu, jako jsou slitky, nebo investiční mince.

Zlato je mimořádně důležitou komoditou, která má schopnost působit na měnu a jakýkoliv pohyb na akciových trzích má přímý vliv na chování zlata. Například, když země prodá část svých zlatých rezerv, měna má automaticky tendenci snižovat svou hodnotu. Nicméně, právě díky opačnému vztahu mezi zlatem a měnami, je možné zlato považovat jako úspěšnou pojistku proti inflaci, jelikož peníze investované do zlata na své hodnotě neztrácí.

Autor: Martin Sluka, Ing. Jaroslav Křůpala

Historie a původ Kanadské královské mincovny | Aurum Bohemica

Královská kanadská mincovna v Ottawě (Royal Canadian Mint, francouzsky Monnaie royale canadienne) je jednou ze dvou budov Královské kanadské mincovny. Druhá se pak nachází ve státě Winnipeg. Ottawská mincovna razí pouze pamětní mince, naproti tomu pobočka ve Winnipegu je určena pro výrobu oběživa jiných států. Od svého otevření v roce 1976 vyrobila mincovna ve Winnipegu mince pro více než 70 zemí: Centavos pro Kubu, Koruny pro Norsko, Fils pro Jemen, Pesos pro Kolumbii, Krónu pro Island, Baht pro Thajsko a tisíci-dolarovou minci pro Hongkong.

Prvních 50 let kanadské nezávislosti se mince razily převážně v Londýnské mincovně a v malém počtu v mincovně Heaton v Birminghamu. V roce 1901 bylo rozhodnuto postavit první mincovnu v Ottawě. Dne 2. ledna 1908 během slavnostního otevření spustil generální guvernér Kanady lord Grey s manželkou mincovní lisy. V té době zde pracovalo 61 zaměstnanců. V roku 2016 se již toto číslo pohybovalo kolem 1 280. O tři roky později začala mincovna poprvé elektrolyticky rafinovat zlato. Tato metoda byla ale příliš časově náročná, a tak v roce 1915 mincovna zavedla novou techniku s použitím chlóru, která byla vyvinuta v Austrálii a přispěla ke zlepšení kvality použitého zlata. Od té doby byl proces čištění ještě několikrát upraven a v současnosti používaný proces využívá jak chlór, tak elektrolýzu.

mint-south-body-full

Královská kanadská mincovna je korunní společností. Korunní společnost má při plnění veřejných zájmů větší manažerskou nezávislost než jiné vládní subjekty, což znamená, že může fungovat komerčním způsobem. Stejně jako společnosti soukromého sektoru má mincovna představenstvo složené z předsedy, prezidenta a generálního ředitele mincovny a také osmi dalších členů představenstva.

Prezident a generální ředitel Královské kanadské mincovny je tradičně znám jako Master of the Mint. Prezidentkou je Marie Lemayová (jmenovaná v roce 2019) a předsedkyní představenstva je Phyllis Clarková. Vládním úřadem odpovědným za Královskou kanadskou mincovnu je ministerstvo financí. V představenstvu mincovny je 10 členů a ve výkonném týmu 12. Královská kanadská mincovna má čtyři obory činnosti, kterými jsou služby pro slitky a rafinace, kanadský oběh, zahraniční obchod a numismatiku.

Mincovna vyrábí a prodává řadu mincí a slitků s vysokou ryzostí zlata, stříbra, palladia a platiny a to jak pro investiční trh, tak také zlaté a stříbrné granule pro šperkařský průmysl. Mincovna rovněž poskytuje kanadským a zahraničním zákazníkům zpracování zlata a stříbra, včetně rafinace, stanovení hodnoty a bezpečného uskladnění.

Kromě toho Královská kanadská mincovna provozuje technicky vyspělou rafinérii, v níž rafinuje drahé kovy z různých zdrojů, včetně prvovýrobců, průmyslu, recyklátorů a finančních institucí. Mincovna rafinuje surové zlato na ryzost 995/1000 Millerovým chlorovacím procesem. Takto rafinované zlato se poté odlévá do anod pro elektrolytické čištění na ryzost 999.9/1000 pomocí Wohlwillova procesu.

zlata_mince_5oz_royal_canadian_mint_100_vyroci_2008_proof_02_lrg

V roce 1979 začala mincovna vyrábět vlastní značkové mince s javorovým listem na rubu (Maple Leaf). Od roku 1979 se ryzost zlata používaného k ražbě zlatých mincí Maple Leaf (ZML) zvyšovala z 999/1000 na 999,9/1000 a nakonec na 999.99/1000 (pro speciální sérii z let 2007 až 2009). Kromě toho se Maple Leaf mince vyrábějí ve velikostech 1oz a následně zlomkem trojské unce: 1⁄2 oz, 1⁄4 oz, 1⁄10 oz, 1⁄15 oz, 1⁄20 oz, 1⁄25 oz , dále v sadách, které kombinují některé nebo všechny tyto hmotnosti. K olympijským hrám ve Vancouveru 2010 byla vydána sada tří mincí (2008-2010) a v roce 2011 byla vydána zlomková sada ZML ke stoletému výročí založení zlaté rafinerie mincovny. Zlatý javorový list Kanadské královské mincovny, proslulý svou bezkonkurenční ryzostí, zůstává jednou z nejoblíbenějších mincí na světě.

Až do velké hospodářské krize mincovna v Ottawě nevyjednala svou politickou nezávislost na Londýnské mincovně. V roce 1931 byla Ottawská mincovna přejmenována na Královskou kanadskou mincovnu a přešla do výhradní podřízenosti kanadského ministerstva financí. V roce 1969 udělila kanadská vláda mincovně status korunní společnosti. Mincovna tak již nebyla součástí ministerstva financí - měla vlastní správní radu a možnost přijímat vlastní rozhodnutí.Od roku 2006 mincovna rozšířila sortiment o stříbrné produkty.

Kanadská mincovna je také muzeem, kde si návštěvníci mohou prohlédnout proces ražby od začátku až do konce a sbírku ražených pamětních mincí (včetně mincí objednaných v jiných zemích).

Zdroj: Polina Nozdrina, Martin Sluka

Historie a původ švýcarské rafinerie Argor Heraeus SA | Aurum Bohemica

Většina zlata, fyzicky vytěženého na světě, prochází Švýcarskem. Tato země ročně zpracuje v průměru přibližně 70 % zlata, které se ve světě v daném roce vytěží. Přičteme-li k tomuto číslu zlato od drobných odběratelů z celého světa, zjistíme, že dvě třetiny veškerého světového zlata procházejí Švýcarskem.

Šest rafinerií zlata (společností, které zpracovávají drahé kovy včetně slitků) na seznamu Good Delivery List tvoří 90 % světového obratu. Čtyři z nich sídlí ve Švýcarsku. Právě tato skutečnost, ve spojení s tím, že mnoho investorů a běžných občanů v této neklidné době hledá bezpečné útočiště pro své úspory (bankovky nechráněné před vlivem inflace), nás vede k představení jedné z největších švýcarských rafinerií, kterou je právě Argor-Heraeus SA.

Společnost Argor-Heraeus SA je nyní jedním z největších světových zpracovatelů drahých kovů (ve formě slitků). Společnost sídlí v Mendrisiu na jihovýchodě Švýcarska. Společnost byla založena v roce 1951, má rafinační kapacitu 400 tun ročně a zaměstnává přibližně 230 lidí ve Švýcarsku, Německu, Itálii a Jižní Americe.

Společnost byla založena jakožto Argor SA v roce 1951 v Chiassu. V roce 1960 ji převzala švýcarská banka UBS, která získala 80 % podíl v holdingu a v roce 1973 získala již 100% podíl. Následně roku 1986 vytvořily společnosti UBS a Heraeus Holding GmbH společný podnik Argor-Heraeus SA. V roce 1999, kdy UBS skupinu opouští, Heraeus a správcovská společnost Argor-Heraeus management kupují její podíl a stávají se tak jedinými vlastníky společnosti. V tom samém roce je však část společnosti odprodána firmě Commerzbank International SA, která se stala jejím akcionářem spolu s výše uvedenými společnostmi. O tři roky později, v roce 2002, skupina prodala část svých akcií rakouské mincovně Münze Österreich, takže dnes mají všichni účastníci ve skupině stejný podíl.

Co se týče loga Argor Heraeus, obraz ruky s růžemi je erbem rodiny Heraeus, který si Isaac Heraeus (Isaac Heraeus - lékárník, 1636 - 1676, narozen v Güstrowě) vytvořil sám, když se na konci svého putování usadil v německém Hanau. Střed obrázku viz.výše je tedy součástí skutečného rodového erbu.

Společnost Argor-Heraeus SA je akreditována hned několika institucemi: London Bullion Market Association (LBMA - r. 1961), Skupinou CME - Tržní smlouva: COMEX (r. 1974), Tokijskou komoditní burzou TOCOM (r.1982) a Dubai Multi Commodities Centre (DMCC-r. 2005).

Firma se intenzivně soustředí na zpracování zlata, stříbra, platiny a palladia. Rafinace se provádí jak elektrolyticky tak i chemicky. Pro společnost Argor Heraeus je charakteristické, že vyrábí platinu s jakostním stupněm 999,5 a více. Společnost rovněž vyrábí širokou škálu inovativních a na míru dělaných slitků (včetně technologie Kinebar) ve spolupráci se svými hlavními akcionáři: Rakouskou mincovnou, Commerzbank a Heraeusem.

Vzhledem k omezené kapacitě nejsou slitky drahých kovů Argor Heraeus k dispozici pro přímý prodej soukromým investorům. Investiční produkty společnosti Argor Heraeus jsou dostupné prostřednictvím řady významných bank, spořitelen a předních obchodníků s drahými kovy v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Spojených státech atd. Sériové číslo, které je na slitku Argor Heraeus uvedeno, spojuje tento slitek s certifikátem, který je k němu přiložen buď ve formě papírového štítku nebo formou plastového obalu, ve kterém se slitek nachází. Všechny zlaté slitky Argor Heraeus jsou od roku 2011 opatřeny certifikátem.

Autor: Polina Nozdrina, Martin Sluka

Mládež a Zlato | Aurum Bohemica

Zlato se ve Velké Británii v poslední době těší nebývalému zájmu ze strany mladých investorů. Královská mincovna zaznamenala pětinásobný nárůst počtu mladých lidí, kteří se rozhodli pro investici do tohoto drahého kovu.Tato mincovna, která je ve stoprocentním vlastnictví Ministerstva financí Velké Británie, uvedla, že mladé investory přitahuje její nová digitální platforma pro investice do zlata.

Investice, uskutečněné prostřednictvím této digitální platformy, jsou kryty zlatem uloženým v trezorech Královské mincovny. V minulém finančním roce vykázala zisk před zdaněním ve výši 12,4 milionu liber, což je nárůst oproti ztrátě 200 000 liber v roce předchozím.

"Část svého platu z polovičního úvazku používám k investování do akcií prostřednictvím digitální platformy" nebo "Cítím neuvěřitelné nadšení z investování do zlata" uvedli někteří oslovení jedinci.

Řada společností proto nyní nabízí mladým investorům, kteří jsou digitálně zdatní,  právě touto cestou investice do zlata.

gold_bullion-768x430

Zájem mladých investorů typu "udělej si sám", kteří vkládají své peníze do investic od kryptoměn až po ekologická aktiva, přiměl městský dozorčí orgán k provedení průzkumu rizik, která podstupují.

Úřad pro finanční etiku zjistil, že tito mladí lidé, sebou sami řízení investoři, kteří obchodují na vlastní pěst, namísto toho, aby vyhledávali finanční poradenství, jsou ochotni "zkusit si" investování, zejména do vysoce rizikových produktů, kvůli té samé "výzvě"-pokusit se uspět ve velkém světě financí na základě vlastního vyhodnocení trhu a rizik.

Zlato je obecně považováno za bezpečnou investici a v dobách nejistoty, jakou je právě pandemie a s ní spojená inflace, je mezi investory na celém světě oblíbené.

Královská mincovna uvedla, že její nové digitální spořicí platformy přilákaly čerstvé zákazníky k investicím do drahých kovů, které již léta nabízí prostřednictvím jiných kanálů a to nejčastěji i "offline", tudíž i v kamenných prodejnách. Také se zmínila, že v loňském roce byly populární též investice do mincí z limitovaných edic, které se vyrábějí souběžně s mincemi určenými do běžného oběhu.

"Cílevědomou expanzí do oblastí, které doplňují naše dědictví, se nám podařilo přilákat tisíce zákazníků k drahým kovům, předvést britské řemeslné umění v oblasti mincovnictví a dosáhnout rekordních příjmů. Je nám sice 1100 let, ale jsme pevně zaměřeni na budoucnost." tvrdí Anne Jessoppová, výkonná ředitelka mincovny.

Autor: Polina Nozdrina, Martin Sluka

Nabízíme mimořádnou ražbu mince s tématem osobnosti kněžny Ludmily z emisního plánu ČNB pro období 2021-2025 | Aurum Bohemica

Čtvrtá mince v pořadí z emisního plánu 2021-2025 patří první české světici, kněžně Ludmile. Tuto mimořádnou ražbu máte nyní možnost si prohlédnout na stránkách Aurum Bohemica.

Součástí emisního plánu ČNB 2021-2025 se 14. září roku 2021 stala mimořádná ražba zlaté mince ČNB věnovaná kněžně Ludmile. Jako připomenutí úmrtí jedné z nejdůležitějších osobností v české historii, svaté kněžny Ludmily, byla po 1100 letech ražena zlatá mince v hodnotě 10.000,- Kč. Tato osoba byla pro svůj životní příběh inspirací pro mnoho umělců, kteří se jejím odkazem inspirují ve svém uměleckém životě dodnes. Podle slov guvernéra ČNB, Jiřího Rusnoka, mince nemá jen připomínat její úmrtí, ale hlavně uctívat život první české světice.

Ludmila

Ludmila je známa jako manželka prvního českého knížete Bořivoje, ale zároveň také jako matka, babička a (po smrti syna Vratislava) jako vychovatelka sv. Václava. Měla výrazný vliv na jeho výchovu, což zapříčinilo odpor ze strany matky Václava vůči Ludmile. Tento byl završen příkazem k zavraždění Ludmily na hradě Tetín, kde byla následně i pochována.

Památka na tuto osobnost, ztvárňující českou symboliku, ve formě pamětní mince je vyrobena ze zlata o ryzosti 999,9 a je dostupná jak v běžném vydání (standard) tak i špičkovém provedení (proof). Na lícní straně mince je vyobrazen tragický moment, při kterém Ludmilu její vrazi, Tunna a Gommon uškrtili závojem. Rubová strana pak znázorňuje portrét české světice zblízka se symbolickým závojem a knížecí korunkou. Autorem této jedinečné mince je akademický sochař Zbyněk Fojtů. Ražbu provedla Česká Mincovna a.s. v Jablonci na Nisou.

Tato mince je unikátní hned ze dvou důvodů. Je totiž čtvrtou mincí v pořadí z emisního plánu pro období 2021-2025 a zároveň zobrazuje největší možnou nominální hodnotu - 10 000,- Kč. (tuto nominální hodnotu již bude mít pouze stříbrná mince ke 100. výročí založení Velké Prahy, která má být emitována na konci listopadu 2022).

Autor: Polina Nozdrina, Martin Sluka

Jihlava na zlaté minci ČNB | Aurum Bohemica

V rámci cyklu jménem Městské památkové rezervace vydala Česká národní banka 5. října druhou zlatou minci v pořadí, na které je tentokráte vyobrazeno město Jihlava. Jedná se o druhé největší město, které se vyskytuje na zlaté minci od ČNB z uvedeného cyklu, který celkem obsahuje 10 mincí. Jihlava se svojí plochou 40 hektarů představuje jednu z největších urbanisticky dochovaných ucelených rozloh v republice. Dále je Jihlava také známá pro svůj archeologický přínos a to konkrétně za ražbu stříbra a následné ražby vlastních mincí. Tato mince ze zmíněného cyklu však není ražena ze stříbra,nýbrž "z toho nejcennějšího kovu", jak uvádí guvernér ČNB, Jiří Rusnok.

Na mincích z tohoto cyklu jsou obvykle raženy útvary budov a doplňující infrastruktura, symbolická pro konkrétní město. Komplex Jihlavy tvoří zejména gotické budovy, z nichž jsou známé tři hlavní kostely ze 13. století. Kvůli požárům v 16. století však prošlo město opakovanou obnovou výstavby, což zapříčinilo větší renesanční vliv v městské infrastruktuře a posléze i vliv baroka a klasicismu.

photoeditorsdk-export (12)photoeditorsdk-export (13)

Na lícní straně mince, jejímž autorem je Luboš Charvát, je vyobrazena postava anděla nad jihlavským kostelem sv. Ignáce z Loyoly, držícího barokní znak. Na rubové straně mince jsou potom vesměs umístěny architektonické památky, které jsou typické pro město Jihlavu a nad nimi na horním okraji mince se nachází nápis “Město Jihlava”. Na dolním okraji je pak vyražen rok 2021.

Nominální hodnota mince je 5 000,- Kč. Tato se však neztotožňuje se skutečnou hodnotou mince, která se pohybuje v současné době na úrovni 23 000,- Kč. Nicméně aktuální stav ceny se časem může výrazně měnit. Mince je považována za dar od banky k příležitosti slavnostní emise nových mincí a je oficiálně v prodeji od 5. října 2021.

Jako další mince ze série Městské památkové rezervace se představí jihomoravský Mikulov a ČNB ji plánuje vydat v květnu roku 2022.

V tomto emisním období (2021–2025) budou na mincích ztvárněna ještě města Litoměřice, Kroměříž, Hradec Králové, Olomouc, Moravská Třebová, Štramberk a Tábor.

Zdroj: Polina Nozdrina, Martin Sluka

Představujeme 6 zajímavostí o zlatě, o kterých jste nejspíš nevěděli! | Aurum Bohemica

1. Největší zlatý slitek na světě váží 250 kg.
Největší vyrobená zlatá slitina váží 250 kg (551 lb 2 oz) a byla vyrobena společností Mitsubishi Materials Corporation 11. června 2005 v Naoshima Smelter & Refinery, prefektura Kagawa, Japonsko. Přestože je menší než jakákoliv bota, není možné ji při takové váze zvednout. Na druhou stranu je možné si tento úžasný zlatý kousek prohlédnout i osahat, což je možné v Muzeu zlata Toi - muzeu věnovanému těžbě zlata ve starém i moderním Japonsku, v oblasti Šizuoka.

2. Lidské tělo obsahuje určité množství zlata.
Zlato bylo vždy středobodem luxusu a bohatého životního stylu. Zlato se obvykle těží ve zlatých dolech, než se zpracuje na luxusní výrobky. Víte však, že i naše vlastní tělo obsahuje zlato? Ačkoli je železo nejrozšířenějším kovem v našem těle, stopy zlata lze v lidském těle nalézt na několika různých místech. Patří mezi ně mozek, srdce, krev a naše klouby. Pokud shromáždíme všechno čisté zlato, které se nachází v lidském těle o hmotnosti 70 kg, může to činit 0,229 miligramu zlata. Přestože vysoká hladina zlata v naší krvi může způsobit toxicitu, vědci zjistili, že zlato v malém množství plní funkci při udržování zdraví našich kloubů.

3. Zlato začne tát jen při teplotě 1063 stupňů Celsia.
Teplota tání zlata je 1063 stupňů Celsia. Při chemickém spojení s jinými běžnými kovy se teplota tání výsledné slitiny mění. Žluté 18 karátové zlato má teplotu tání 913 stupňů Celsia a žluté 14 karátové zlato má teplotu tání přibližně 844 stupňů Celsia.

4. Přibližně pětina veškerého zlata, které drží světové vlády, je uložena pod ulicemi Londýna.
Pod londýnskými ulicemi se skrývá zlatý důl. Rozkládá se na více než 300 000 metrech čtverečních pod městem, a to pod finanční čtvrtí v srdci britské metropole. Tam, pod chodníky a projíždějícími auty na Threadneedle Street, leží labyrint osmi zlatých trezorů centrální banky Anglie - v každém z nich jsou poskládány zlaté slitky v celkové hodnotě přibližně 141 miliard liber (200 miliard dolarů). Celkem je v trezorech v Londýně a okolí uloženo 6 256 tun zlata - dohromady v hodnotě asi 172 miliard liber (248 miliard dolarů). Jen v trezorech Banky Anglie je uloženo 5 134 tun, včetně oficiálních rezerv britského ministerstva financí a naprosté většiny fyzického zlata obchodovaného v Londýně. V těchto trezorech se nachází také zlato ve vlastnictví 30 dalších zemí a zásoby asi 25 bank.

photoeditorsdk-export (6)

5. Olympijské zlaté medaile obsahují jen 1,34 % zlata.
Mezinárodní olympijský výbor nařizuje, že zlaté medaile "musí být pozlaceny nejméně 6 gramy zlata", což znamená, že obsahují pouze 1,34 % zlata a 92,5 % stříbra. Zlaté medaile z olympijských her v Pchjongčchangu 2018 měly dvakrát vyšší hmotnost než ty, které byly uděleny na olympijských hrách v Riu v roce 2016. Zlaté medaile z olympijských her v Riu byly vyrobeny z 99 % ze stříbra a obsahovaly pouze 6 gramů skutečného 24-karátového zlata. Podle výpočtů, by skutečná hodnota olympijských medailí z Pchjongčchangu 2018 během her činila přibližně 606 dolarů, zatímco hodnota olympijských medailí z Ria 2016 by se pohybovala kolem 532 dolarů (počítáno v základních cenách roku 2018}.

6. Je složité v to věřit, ale existuje strach ze zlata - Aurofobie!
Pro většinu lidí to může být těžko pochopitelné, ale někteří lidé trpí iracionálním a extrémním strachem ze zlata nebo někdy dokonce ze zlatých předmětů - tento stav se nazývá aurofobie. Samotný pohled na zlato nebo zmínka o něm může mimo jiné vyvolat nevolnost, závratě a záchvaty paniky.

Zdroj: Polina Nozdrina, Aurum Bohemica

 

Na co si dát pozor před nákupem zlata: 5 tipů! | Aurum Bohemica

Na trhu se zlatem se neustále objevují noví soukromí investoři, kteří se o nákup zlata teprve začínají zajímat a často s ním nemají moc zkušeností. Jedna z nejčastějších otázek, kterou se zabývají, je například - kdy je nejlepší čas investovat, zda investovat do mincí nebo slitků a hlavně do jakého množství. V tomto článku najdete odpovědi na tyto otázky.

1. Jak nakupovat?

Chcete-li své úspory ochránit před dopady finanční krize, měli byste vlastnit zlato pouze ve fyzické podobě, tj. kupovat mince nebo slitky. Vzhledem k tomu, že hodnota drahého kovu podléhá velkým výkyvům, nevnímejte jej jako čistou investici a neočekávejte vysoké výnosy. Při nákupu drahého kovu se na něj dívejte jako na skutečné fyzické zlato, které v dlouhodobém horizontu pomůže vašemu kapitálu. Také se ptejte na vše, čemu nerozumíte, jestli už jste na kamenné prodejně. V dobré pobočce vám prodejce s radostí objasní vše, co potřebujete vědět předtím, než investujete.

2. Kdy nakupovat?

Pokud chcete investovat do zlata, ale podle odborníků je hodnota drahého kovu vysoká, pak neváhejte - kupte zlato za současnou cenu, protože ho nepotřebujete ke spekulaci, ale k záchraně svých úspor před inflací a finanční krizí. V každém případě se hodnota zlata ukáže v celé své kráse během krize a v té době už bude jedno, za jakou cenu jste ho koupili. Stále vám zůstane zisk. Neinvestujte však všechny své peníze při první investici. Nakupujte postupně, protože na volatilním trhu budete mít v různých obdobích různé ceny. Z dlouhodobého hlediska tak minimalizujete své náklady a potencielně odvrátíte riziko.

3. Mince nebo slitky?

O nic nepřijdete, pokud si koupíte klasické investiční mince Krugerrand, Maple Leaf, Kangaroo nebo Philharmoniker. Jsou velmi likvidní po celém světě, což znamená, že je lze kdykoliv prodat téměř v jakékoli zemi. Nejlikvidnějšími mincemi jsou zlaté mince o hmotnosti 1 Oz (troyské unce, která má 31,1 gramu), 1/2 Oz a 1/4 Oz. Mince o váze 1 unce má poměrně příznivou cenu, protože jejich přirážka činí maximálně 4 procenta z burzovní hodnoty zlata. Důležité je, že investiční mince lze v případě potřeby postupně prodávat. 

MicrosoftTeams-image

4. Za kolik koupit?

Do zlata investujte pouze peníze, které nebudete v blízké budoucnosti nutně potřebovat. Neměli byste se dostat do situace, kdy budete v blízké budoucnosti nutně potřebovat zlato prodat, jinak přijdete o část své investice. Je podstatné si počkat a do žlutého kovu můžete bezpečně investovat přibližně 20 % svého kapitálu.

5. Kde koupit?

Investiční zlato byste měli nakupovat pouze od důvěryhodných prodejců. Pouze u nich najdete férové ceny, dobrou kvalitu a odborné poradenství. Zlato si můžete koupit také online. Při objevu kvalitního a důvěryhodného obchodu, je mnohem snazší zaručit, že naleznete právě to, co v daný moment nejvíc potřebujete.

Těchto zmíněných pět tipů by vám mělo pomoci při rozhodování, zda si pořídit investiční zlato na delší dobu, abyste ochránili své úspory před inflací nebo jinými krizovými jevy.

Zdroj: Polina Nozdrina, Aurum Bohemica

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení