Novinky

Mnozí z nás slyšeli o „Zlatém standardu“, avšak ne úplně každý ví, čeho se to týká. V následujícím článku bychom Vám rádi přiblížili toto slovní spojení.

Zlatý standard

Zlatý standard vznikl přibližně v roce 1816 ve Velké Británii, kdy se reformou měnového systému zavedlo vyjádření hodnoty poměrem ke zlatu neboli hodnota měny se definovala od množství zlata. Platidly se tak staly zlaté mince; bankovky existovaly pouze jako doplněk. Úplně první počátky zlatého standardu jsou však již patrné mnohem dříve; v roce 1717 Velká Británie s tehdejším mistrem královské mincovny Sirem Isaacem Newtonem stanovili směnný kurz stříbra na zlato tak nízko, že to způsobilo téměř vymizení stříbrných šilinků z oběhu.

V období kolem přelomu roku 1900, resp. od roku 1871 se ve Spojených státech zavedl měnový systém, kdy jednotlivé měny byly vázány na zlato. Konkrétně jeden americký dolar odpovídal hodnotě 1/20 unce zlata. Výhodou zlatého standardu byla stabilita a záruka „krytí peněz“; systém zamezoval tisk nových peněz jako univerzální řešení ekonomických potíží, včetně inflace. Systém fungoval před první světovou válkou a přidalo se k němu na 59 mocností. Z původních „stříbrných“ či „bimetalových měn“ na zlato přešlo např. Německo, Rakousko-Uhersko a další; do systému však nevstoupila například Čína. Zlatý standard lze také vyjádřit jako hodnota měny vyjádřená množstvím zlata.

Zlatý standard meziválečného období

Kromě výhody ekonomické stability přinášel zlatý standard také volný pohyb zlata ze státu do státu. Vše však přerušila první světová válka, která finančně vyčerpala významné mocnosti. Tyto země musely navýšit množství peněz v oběhu a tím opustit měnovou politiku fixovanou na zlato. Velká Británie v čele s tehdejším ministrem financí Sirem Winstonem Churchillem (výrazně ovlivněným tehdejším guvernérem Bank of England Montaguem Colletem Normanem) se rozhodla k návratu zlatého standardu v roce 1925. „Udělám z Vás zlatého kancléře“ prohlásil tehdy Norman na adresu Churchilla.  Proti tomuto rozhodnutí stál dnes významný ekonom John Maynard Keynes.

Pokles důvěry v americký dolar se pokusila americká vláda vyřešit mezi léty 1933-34 ukončením možnosti směny bankovek za zlato. Zákon o nouzovém bankovnictví (Emergency Banking Act), resp. Executive Order 6102 z 5. dubna 1933 přinutil všechny Američany proměnit své zlato na dolary.  

Toto rozhodnutí přišlo v návaznosti na krach burzy v roce 1929; následně na hospodářskou krizi, a mělo za cíl zvýšit důvěru v americký bankovní systém. Odevzdané zlato bylo následně shromážděno ve Fort Knox.

Zlatý standard po II. světové válce

Na konci druhé světové války se dohodly vítězné západní mocnosti na dohodě z Bretton Woods, která stanovila americký dolar jako rezervní měnu. Brettonwoodský systém stanovil americký dolar jako hodnotu vůči ostatním národním měnám. Jinými slovy řečeno veškeré mezinárodní obchody byly přepočteny na americký dolar. Samotný dolar byl vázán na zlato, kdy hodnota jedné unce zlata odpovídala 35 dolarům. Po dobu brettonwoodského systému zaznamenaly světové ekonomiky prudký nárůst. Tento systém fungoval od roku 1945 do roku 1971, kdy se Spojené státy po válce ve Vietnamu potýkaly s recesí a vysokým nárustem nezaměstnanosti.

Spojení centrálních bank tehdy nejvyspělejších zemí MMF (Mezinárodní měnový fond; USA, Velká Británie, Francie, Belgie, Nizozemsko, Švýcarsko, Německo, Itálie, SRN) 17. března 1968 ukončila dohodu tzv. Gold Pool, která umožňovala těmto bankám intervenovat na Londýnském trhu zlata tak, aby stabilizovaly dolarovou cenu zlata. Konec prodeje zlata centrálními bankami na londýnském trhu znamenalo uvolnění trhu s touto komoditou, a tedy počátek stanovování ceny zlata trhem. Počátek zániku Brettonwoodského systému nastal v okamžiku poklesu ceny zlata, což vedlo Federální rezervní fond (FED) k výraznému navyšování tištěných peněz, které doslova zahltily celý svět, avšak vlastní měna USA začala devalvovat. Na tuto situaci zareagovala Francie v čele s prezidentem Charlesem de Gaullem a začala se směnou dolarů za americké zlato. Od Brettonwoodského systému odstoupily USA prostřednictvím prezidenta Nixona, dne 15. srpna 1971. „Tímto rozhodnutím ztratil mezinárodní měnový trh, který se od uzákonění Bretton Woodské dohody stále více spoléhal na dolar, své formální spojení se zlatem. Americký dolar a potažmo globální finanční systém, který účinně udržoval, vstoupil do éry nekrytých peněz.“

Výhody zlatého standardu

Zlatý standard byl systém, který zaručoval stabilitu měny; zejména ochranu proti inflaci. Vlády a centrální banky nejsou schopny manipulovat s peněžní zásobou, tedy tisk bankovek v neomezené míře. Každá nová emise bankovek musela být kryta zlatem. Zlatý standard lze bezesporu považovat za stabilizátora cen a směnných kurzů.

Nevýhody zlatého standardu

Někteří ekonomové vidí nevýhodu zlatého standardu v nízké míře flexibility v době ekonomických krizí; laicky řečeno např. v období pandemie Covid-19, kdy probíhalo mnoho lockdownů, řešil americký FED tuto „díru v ekonomice“ tiskem dalších (zlatem nekrytých) peněz. V éře zlatého standardu by toto nebylo možné.

Díky nerovnosti mezi cenou zlata na trhu a poptávkou po zlatě způsobovalo zvýhodňování zemí, které zlato těžily.  

K důvodům, proč USA opustily zlatý standard, patřil vysoký odliv zlatých rezerv z USA do zemí, které za své dolary kupovaly americké zlato.

Zlatý standard a pokles hodnoty měny (devalvace)

Jak již bylo zmíněno výše, zlatý standard fungoval jako „pojistka“ proti tomu, aby vlády či centrální banky řešily své ekonomické potíže tím, že natisknou nové nekryté peníze. Tímto krokem by však docházelo ke znehodnocování měny. Populistické vlády řeší své zadlužování jednoduše tím, že si prostě natisknou nové peníze. A to až do té míry, kdy ztratí tyto papírové peníze svoji hodnotu, jelikož jsou nekryté. Ten, kdo pamatuje měnovou reformu v roce 1953 pak chápe, proč tento krok je špatným směrem. Měnová reforma Československé koruny v roce 1953 měla za následek přepočtení hodnoty peněz, kdy například bankovka hodnoty 50Kčs získala „novou“ hodnotu 1Kčs.

Shrnutí:

Bezesporu výhodou zlatého standardu bylo znemožnění vládám a centrálním bankám nadměrný přítisk peněz, kterým se snažili vyřešit ekonomické problémy.  Ukončením Brettonwoodského systému umožnilo obchodovat se zlatem i obyčejným občanům, nikoliv pouze centrálním bankám. Na druhou stranu tato skutečnost umožnila nárůst ceny zlata na světových trzích. Při pohledu na neustálé zadlužování států se jeví zlatý standard jako vhodné řešení.

Autor: PhDr. Robert Bílý, MSc

===

Zdroje:
1) ECKERT, Daniel D. Světová válka měn: euro, zlato, nebo jüan - která z měn se stane nástupcem dolaru? Finanční trhy a instituce. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4099-7.
2) Přispěvatelé Wikipedie. (2024, 4. února). Výkonný příkaz 6102. In Wikipedia, The Free Encyclopedia . Získáno 12:54, 22. února 2024, z https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Executive_Order_6102&oldid=1203318123
3) LIOUDIS, Nick. What Is the Gold Standard? Advantages, Alternatives, and History. Online. Roč. 18. 9. 2023. Dostupné z: https://www.investopedia.com/ask/answers/09/gold-standard.asp. [cit. 2024-02-22].

V našich článcích se pravidelně zmiňujeme o zlatě a stříbře. Většina z nás slyšela o zlaté horečce na Klondiku; nebo četla některý z románů Jacka Londona Volání divočiny či Bílý tesák, inspirované osobními zkušenostmi při hledání zlata v oblasti dnešní Kanady.

Světoví producenti zlata

Kanada však není jedinou oblastí výskytu přírodního zlata. Pořadí producentů tohoto vzácného kovu se neustále mění, nicméně většinou se jedná o „stálé hráče“. Přední příčky producentů tohoto vzácného kovu zaujímá tradičně Čína. Zlato má v Číně mnohaletou tradici, jelikož je v tradiční čínské barvě-žluté; např. darování dárků ze zlata symbolizuje hojnost, štěstí a zdraví.

Objem těžby zlata

Na zobrazené mapě můžeme vidět největší oblasti světových těžišť zlata na světě. Pravděpodobně k nejstarším nalezištím zlata patří oblast dnešní Indie přibližně v období kolem roku 5000 př. n. l., odkud se vyváželo do obchodních míst Babylonu a Persie. Také staří Egypťané kolem roku 3100 př. n. l. zahájili těžbu zlata. Zajímavostí se může zdát, že Féničané ovládali těžbu zlata dříve než Římané či Řekové.

Také v České republice můžeme najít oblasti naleziště zlata, které jsou známé již od dob Keltů. např. v oblasti Zlatých Hor, zlatonosný revír nedaleko Prahy či oblast Kašperských Hor.  

Surové zlato se následně zpracovává v rafinériích. Přední evropské rafinérie se nacházejí ve Švýcarsku, resp. v Německu. Zlato se zpracovává do výsledné podoby slitků, drátů, popř. zlatnických polotovarů.

Witwatersrand a Johannesburg

Witwatersrand, někdy zkráceně Rand, je horský hřeben v Jihoafrické republice, který patří k největším nalezištím zlata na světě. Svůj název, v originále „pohoří bílých vod“, dostal podle množství vodopádů, které se zde nacházejí. Witwatersrand leží přibližně 70 km severozápadně od města Johannesburg, kterému se přezdívá „město zlata“, jelikož leží na ložiscích zlata, které městu přinesla své bohatství.
Podle odhadů se v oblasti nacházejí ložiska o objemu 31.000 tun. V oblasti se také těží diamanty, stříbro a uranová ruda.

 Suchoj Log (Irkutská oblast)

V okrese Bodaibo v Irkutské oblasti se nachází Sukhoi Log. Tato oblast na Sibiři bude zřejmě patřit k největším ložiskům zlata v Evropě a Asii. Podle odhadů společnosti Polyus, která zahájila proces těžby zlata v tomto dole, se k 31. 12. 2022 jedná o rezervy v objemu 540 milionů tun zlatonosné rudy s obsahem zlata přibližně 40 milionů Oz.

Důl CSH (Čínská lidová republika)

Čína jako největší producent drahého kovu na světě těží své zdroje prostřednictvím několika společností. Například korporace China Gold International Resources Corp. Ltd. je jedním z nejvýznamnějších producentů. Jejich CSH Gold mine (Zlatý důl) patří k největším zlatým dolům v Číně.

Podle prvotních odhadů se zde za rok 2023 vytěžilo mezi 7,5 až 7,6 tun zlata.

Další zajímavou lokalitou z pohledu naleziště zlata je výše zmiňovaná oblast Yukonu v Kanadě.

Zlato a zlaté rezervy

Bez ohledu na názor výhodnosti investic do zlata, zaznamenáváme nárůst zlatých rezerv u národních bank mnoha zemí. Více napoví dále zobrazená tabulka, která jasně ukazuje na rostoucí trend zvyšování objemu zlatých rezerv jednotlivých zemí.

Rezervy ČNB

Mnozí z nás si pamatují poznámku uvedenou na bankovkách Československé republiky: „BANKOVKY JSOU KRYTY ZLATEM A OSTATNÍMI AKTIVY STÁTNÍ BANKY ČESKOSLOVENSKÉ“. Každá centrální banka by měla mít svoji měnu takto zabezpečenou. „Ke konci ledna 1922 činily zásoby zlata 19,9 tun, v roce 1925 pak 40,8 tun, v roce 1929 již 56,2 tun a k 15. září 1938 cca 96,6 tun. O téměř 45,5 tuny zlata centrální banka přišla v důsledku německé okupace. Po skončení II. světové války Československo získalo nárok na vrácení 24,5 tuny zlata.“

Česká národní banka (ČNB) k datu vzniku republiky v roce 1993 na základě rozdělení federace měla v držení 70 tun zlata, tedy v přepočtu přibližně dva a čtvrt milionu troyských uncí. Avšak za období 1997 a 1998 ČNB odprodala 56 tun zlata z devizových rezerv a ponechala si pouze 14 tun. Dodnes se vedou spory o opodstatněnosti tohoto kroku (zlato přestalo vyhovovat potřebám ČNB a bylo použito jako devizová rezerva na podporu české koruny). Řada národních bank přistoupila k dokupování svých zlatých rezerv, a i současný guvernér ČNB Aleš Michl se rozhodl k tomuto kroku. Aktuálně ČNB disponuje přibližně 30 tunami zlata a guvernérův cíl je 100 tun. „Zlato je relevantní investiční komoditou a spousta centrálních bank do něj investuje. Krom toho bývá považováno za komoditu, která dokáže uchovat hodnotu v období ekonomických recesí,“ vysvětluje Petr Gapko, hlavní ekonom banky Moneta Money Bank.

Autor: PhDr. Robert Bílý, MSc

Poznámka

Tento materiál je marketingovou komunikací ve smyslu čl. 24 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice 2002/92/ES a směrnice 2011/61/EU (MiFID II). Marketingová komunikace není investiční doporučení ani informace doporučující či navrhující investiční strategii ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/958 ze dne 9. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro technická ujednání pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících nebo navrhujících investiční strategie a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo náznaků střetu zájmů nebo jakékoli jiné rady, a to i v oblasti investičního poradenství, ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Uvedený text neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Článek má pouze informativní charakter za použití veřejně dostupných zdrojů. Ani autor, ani společnost Aurum Bohemica nenesou odpovědnost za jakékoliv jednání či opomenutí klienta.

====

Zdroje:

1) BELDER, Dean. 10 Largest Producers of Gold by Country (Updated 2024). Online. In: Investing News. Dostupné z: https://investingnews.com/daily/resource-investing/precious-metals-investing/gold-investing/top-gold-producing-countries/. [cit. 2024-02-27].
2) CHARVÁT. Kdo vytěží nejvíce zlata Jaká bude těžba produkce do 20 let? Mapa světa těžby doly. Online. In: Kitco.cz. 2013. Dostupné z: https://www.kitco.cz/kdo-vytezi-nejvice-zlata-jaka-bude-tezba-produkce-do-20-let-mapa-sveta-tezby-doly/. [cit. 2024-02-12].
3) Reserves and Resources. Online. POLYUS. 2022. Dostupné z: https://polyus.com/en/operations/reserves_and_resources/. [cit. 2024-02-27].
4) CHINA GOLD INTERNATIONAL RESOURCES CORP. LTD. CSH Gold mine. Online. 2024. Dostupné z: https://www.chinagoldintl.com/operations/csh/#photo-gallery. [cit. 2024-02-27].
5) ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Otázky a odpovědi k tématu zlata jako součásti devizových rezerv ČNB. Online. Česká národní banka. 2024. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Otazky-a-odpovedi-k-tematu-zlata-jako-soucasti-devizovych-rezerv-CNB/. [cit. 2024-01-31].
6) VOŽENÍLEK, Lukáš. Michl chce nakoupit „zlatý poklad“. Může pomoci v boji proti recesi. Online. Seznam zprávy. 2022. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-michl-chce-nakoupit-zlaty-poklad-muze-pomoci-v-boji-proti-recesi-212116. [cit. 2024-01-31].

Události uplynulých několika let výrazně ovlivnily způsob myšlení obyvatel, ať už profesionálních investorů či běžných střadatelů. Probíhající válečné konflikty či přírodní katastrofy mohou změnit investiční záměry velmi rychle. Z tohoto důvodu je důležité uvést i věci, které se nám nelíbí, které slyšet nechceme, ale které je potřeba reálně zvážit.

Cílem tohoto článku v žádném případě není někoho vyděsit; právě naopak. Na tuto investici je potřeba se podívat z dlouhodobého hlediska, a především reálným pohledem. Správné investiční rozhodnutí je vždy po zásluze odměněno.

Jistota zlata v nejisté době

Na počátku válečného konfliktu na Ukrajině se nikdo neptal, jestli válku chce či nechce. Nikdo z nás by nevěřil, že v 21. století je možné vést válku, měnit obydlí v ruiny atp. Bohužel, opak je pravdou a skutečnost, že k něčemu takovému může dojít, potvrzuje další válečný konflikt na Blízkém východě.  Válečné konflikty však nejsou jediným možným ohrožením; můžeme uvést např. zemětřesení. Mnohdy je zmiňovaná zejména inflace či kurz měny, které mohou výrazně ovlivnit výnosnost nebo také ztrátu našich investic.

Mnoho zákazníků nemá zkušenosti s investicemi do drahých kovů a chtěli by poradit. Od výhod jednotlivých parametrů (ať už slitků či mincí; tedy pomyslného „A“) je však také nutné říci i to pomyslné „B“. Válka na Ukrajině nás naučila jednu důležitou věc. V případě nouze, kdy je potřeba vzít si s sebou jen to nejnutnější, musíme uvažovat nad praktičností.

A zde začíná naše úvaha.

Opět zdůrazňujeme, že nechceme nikoho děsit. Při rozhodování o investici je nutné se zamyslet v širším spektru. Každá obchodovatelná komodita je velmi citlivá na informace. Dění ve světě ovlivňuje ceny komodit, hodnotu akcií, kurzy měn apod. Možným scénářem, se kterým se můžeme setkat, může být například krach banky. Ani tento scénář není nereálný. Ohlédněme se zpět na úpadek dvou amerických bank Silicon Valley Bank (SVB) a následně Signature Bank, resp. finanční potíže švýcarské banky Credit Suisse. Střadatel by tak během krátké doby mohl přijít o větší část svého majetku, ne-li o celou. Období Covidu-19 nám také ukázalo, jak vratká investice do cenných papírů může být. Zároveň již tolik zmiňovaná inflace je nejhorším predátorem úspor, kdy ponechání financí na účtech v bankách je tím nejméně vhodným rozhodnutím. 

Naproti tomu při pohledu na graf vývoje ceny zlata v období Covidu-19, tedy v letech 2020 je patrné, že i přes drobné výkyvy cena neustále roste.

Válečný konflikt na Ukrajině je asi tím nejhorším scénářem, který mohl nastat. Z pohledu investice do zlata se však můžeme opět přesvědčit o stabilitě a výhodnosti tohoto rozhodnutí.

Konflikt na Ukrajině začal na konci února roku 2022. Nikdo tehdy netušil, jaký bude další vývoj. Avšak z výše uvedeného grafu je patrná opětovná ochota investorů dále investovat do zlata, a cena tak opět nabírala progresivní tendenci.

Na stejném grafu je možno zaznamenat i válečný konflikt na Blízkém východě, který začal koncem roku 2023. Jak bylo zmíněno výše, zlato (jako jakákoliv podobná komodita) je citlivá na různé informace. Proto zaznamenáváme drobné výkyvy. Z pohledu investora je však nejdůležitější progresivní tendence vývoje ceny zlata.

Ochrana úspor

Půjdeme-li do důsledků, a budeme se držet válečného scénáře, je dobré si uvědomit výhody a nevýhody investování do různých oblastí; například nemovitosti. Mnozí z nás shlédli rozbourané bytové domy či rodinné domy při válečném konfliktu na Ukrajině. Investování do nemovitostí je poměrně rozšířeným trendem, ale věděli jste, že na válečné konflikty se nevztahuje pojištění? Investujete své úspory do nemovitosti, které mohou být zničeny nebo ztratí na své hodnotě? Naproti tomu ochrana Vašich úspor formou držení fyzického zlata lze považovat za velmi praktické řešení.

Výhledové scénáře

Jedno z nejvíce diskutovaných témat tohoto roku (nejen z pohledu financí) jsou blížící se prezidentské volby v USA. Voby sice proběhnou v závěru roku, nicméně finanční trhy jsou citlivé na různé spekulace, prohlášení apod. Aniž bychom chtěli u kohokoliv vzbuzovat obavy, začíná se i mezi finančníky objevovat nepříjemné slovní spojení „třetí světová válka“. Při analýze geopolitické situace ve světě se není čemu divit. Nejen probíhající válečné konflikty na Ukrajině či na Blízkém východě, ale také situace na Korejském poloostrově, napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem nebo některá prohlášení prezidentského kandidáta USA, vyvolávají nejistotu či dokonce obavy. A právě vzhledem k této geopolitické situaci by zlato mohlo výrazně profitovat. Finanční analytici hovoří o pravděpodobnosti dřívějšího a výraznějšího snižování sazeb FED (Federální rezervní systém USA) oproti ECB (Evropská centrální banka). Propad úrokových sazeb by letošní rok mohl být pro zlato velmi zajímavý. 

Zlato nebo stříbro

Z pohledu výše uvedeného můžeme uvést příklad investora, který hodlá investovat částku přibližně okolo hodnoty Kč 25.000,-. Za tuto částku je možné pořídit například 1000g investiční stříbrný slitek Argor Heraeus.

V kontextu výše uvedeného se s ohledem na praktičnost jeví výhodnější varianta investovat do ½ Oz zlaté mince:

V případě nouze a nutnosti „vzít jen to nejdůležitější“ je mince lehce přenositelná, lehká a velmi dobře likvidní prakticky kdekoliv na světě. Naproti tomu přenášet kilovou cihlu stříbra se z tohoto pohledu jeví jako nepraktické. Také švýcarský výrobce slitků PAMP vyrábí slitky se silnějším plastovým obalem, který zaručuje vyšší ochranu před poškozením.

Závěrem:

Ať už se nám to líbí nebo ne, nad podobnými úvahami je potřeba se zamyslet pragmaticky. Při rozhodování o investici vždy platí pravidlo diverzifikace. To znamená rozložení portfolia, tedy částky určené k investování, na více částí. Investice tak může být rozdělena například částí do stříbra a částí do zlata; popř. vhodné se jeví také koupě více kusů mincí pro případ nouze, kdy můžeme jednotlivé mince směnit za hotovost v případě potřeby. Pro pořízení fyzického zlata doporučujeme obrátit se na spolehlivého partnera, kterým společnost Aurum Bohemica bezesporu je.

Poznámka:

Uvedený text neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Článek má pouze informativní charakter za použití veřejně dostupných zdrojů.

Autor: PhDr. Robert Bílý, MSc

===================

Zdroje:
1) Goldprice. Online. Dostupné z: https://goldprice.org/. [cit. 2024-01-18].

Inflace

Mnozí z nás často slýchají o vysoké míře inflace, o jejím snižování, o růstu cen apod. Český statistický úřad (dále ČSÚ) ve středu 11. 1. 2024 zveřejnil podrobnosti o inflaci za rok 2023. Pojďme si však nejprve přiblížit pojem inflace.

„Inflace je obvykle chápána jako opakovaný růst většiny cen v dané ekonomice. Jde o oslabení reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané měny vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje; je-li v ekonomice přítomna inflace spotřebitelských cen, pak na nákup téhož koše zboží a služeb spotřebitel potřebuje čím dál více jednotek měny dané země.“[1] Jinými slovy řečeno na pořízení určité věci, potřebujeme více peněz; jinak také pokles hodnoty peněz. Míra inflace je pravidelně sledována ČSÚ.

Při zhodnocení celého roku 2023 byla vypočítána průměrná míra inflace na 10,7 %, což v meziročním srovnání s předchozím rokem 2022 činí 4,4procentního bodu méně.

Podle Pavly Šedivé, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ, vzrostly ceny zboží úhrnem v roce 2023 o 12,1 % a ceny služeb o 8,4 %.[2].

Pro názornou představu si uvedeme příklad hodnoty vkladu Kč 10.000,- v září roku 2019 v porovnání se zářím roku 2023. Po 48 měsících se dostává hodnota vkladu na úroveň Kč 7.320,-. Jiným slovy to, co byste si koupili v roce 2019 za cenu Kč 10.000,-, v roce 2023 už byste za to samé zaplatili Kč 13.662,-

Jak s takovou inflací naložit?

Při pohledu na zvyšující se ceny zboží a poklesu hodnoty peněz většina z nás začne uvažovat, jak své peníze ochránit. Asi nejhorším scénářem je ponechat peníze na bankovním účtu, či dokonce doma v „trezorovém prasátku“. Nabízí se několik různých možností investování, avšak u investice je potřeba zvážit i možné riziko a výnosnost; neméně důležitým faktorem je také likvidita, tedy schopnost okamžitě investované prostředky převést do peněžní podoby. Již od pradávna lidé investovali do vzácných kovů, jelikož jejich zdroje jsou velmi omezené, a proto jejich cena neustále roste.

Investování do zlata

Investice, ať už kamkoliv, je dlouhodobá záležitost. Optimální doba investice obecně se uvádí přibližně 5 let. Investice do zlata patří ke konzervativnějšímu způsobu investování. Co to znamená? Většina z nás si pravidelně odkládá určitou částku, a nerada by o ni přišla. Konzervativní investice znamená, že míra rizika ztráty investice je výrazně menší, resp. nízká, avšak výnos nemusí být až tak vysoký.

Investice do zlata tak patří k jistotám investice. Navíc míra zhodnocení je velmi zajímavá. Ukážeme si vývoj ceny zlata na grafu:

Uvedený graf znázorňuje vývoj ceny zlata na burze v amerických dolarech (USD) za trojskou unci zlata (1 Oz). I přes drobné cenové výkyvy je patrné, že medián ceny má progresivní tendenci. Jinými slovy řečeno průměrná cena zlata se neustále zvyšuje.

Ukažme si toto vyjádření v hodnotách:

Jak jsme si uvedli výše, investice je dlouhodobá záležitost. Při pohledu na tabulku hodnotového vyjádření vývoje ceny zlata vidíme, že za posledních 5 let se částka ceny zlata za trojskou unci zvýšila o 737,84 USD; v procentuálním vyjádření se jedná o 57,24% zhodnocení investice. Při těchto parametrech není v zásadě o čem uvažovat. Výhodnost investice do zlata je zde více než patrná.

Pojďme však ještě dále. Při retrospektivní úvaze v časovém horizontu 20-ti let vidíme, jak je krásně vývoj ceny zlata neustále rostoucí

Navíc, při opětovném pohledu na hodnotové vyjádření bylo možné investici do zlata za posledních 20 let zhodnotit o 376,37 %, kdy se hodnota zlata zvýšila o 1601,44 USD za 1 OZ!

Kde zlato zakoupit

Při výběru partnera pro investici do zlata je třeba být obezřetný. Na trhu existuje několik subjektů, kteří prodávají drahé kovy tzv. „z domu“; a tudíž bez záruky jakékoliv stability obchodního partnera. Navíc je třeba brát také v úvahu možnost zpětného výkupu zlata, proto by měl být partner transparentní a důvěryhodný.

Takovým partnerem je bezpochyby Aurum Bohemica, který se svými 3 pobočkami po ČR zajišťuje kvalitní poradenství v oblasti investice do drahých kovů. Zákazník si tak může zboží prohlédnout a při výborné kávě vybrat. Všechny ceny jsou uvedeny na internetových stránkách www.aurumbohemica.cz, kde naleznete nejen aktuální prodejní ceny, ale také zcela transparentně i ceny výkupní. Společnost Aurum Bohemica se tak zavazuje garancí zpětného výkupu pro zákazníky naší společnosti.

Autor: PhDr. Robert Bílý, MSc

===================

Zdroje:
1) Co to je inflace? Online. Česká národní banka. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/casto-kladene-dotazy/Co-to-je-inflace/. [cit. 2024-01-12].
2) Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) - základní členění - prosinec 2023. Online. Kurzy.cz. Dostupné z: https://www.kurzy.cz/zpravy/754816-indexy-spotrebitelskych-cen-zivotnich-nakladu-zakladni-cleneni-prosinec-2023/. [cit. 2024-01-12].
3) KASÍK, Pavel. Spočítejte si, jak vám inflace okusuje vaše úspory. Online. Seznam Zprávy. 12. 6. 2023 18:59. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-kalkulacka-inflace-spocitame-vam-jak-se-ztraci-vase-uspory-185915. [cit. 2024-01-12].
4) Goldprice. Online. Dostupné z: https://goldprice.org/. [cit. 2024-01-12].

Obecně lze říci, že punc je klenotnické označení výrobku, který dokládá jeho pravost a ryzost výrobku. Ryzost (čistota) kovu se označuje slovem karát, značeno Kt. Punc lze rozlišit dle druhu na: výrobní – vyražena výrobcem, zpravidla se jedná o jméno výrobce či značku a ryzostní – nejběžnější provedení symbolem či číslicí. V našem článku se budeme zabývat převážně ryzostním puncem, jelikož výrobní se ve většině případů používá spíše u obecných kovů. Punc může také vystavit puncovní úřad daného státu; hovoříme tedy o státním puncu. Většinou se však setkáme se spojením punc zlata.  

Karát

Nejčistší ryzost zlata odpovídá 24 Kt, tedy obsah zlata 1000 g na kilogram. V České republice se nejběžněji prodávají výrobky o ryzosti 14 Kt (585/1000), 9 Kt (375/1000), popř. 18 Kt (750/1000). Nejčastější příměsí u zlata je měď (Cu); dále je využíván Nikl (Ni), Palladium (Pd). U stříbra je to nejčastěji měď (Cu), popřípadě zinek (Zn).  

V zahraničí jsou však dostupné i výrobky z 24 Kt zlata. Důvodem, proč se častěji šperky vyrábí z nižší ryzosti zlata je vlastnost ryzího zlata, které je velmi měkké. Proto se z něj obtížněji klenoty vyrábí. Naopak investiční zlaté slitky jsou vyráběny v ryzosti 24 Kt, např. zlatý investiční slitek Argor-Heraeus:

Puncovní značky

Autoritou pro oblast puncování je v České republice Puncovní úřad. Oprávnění označovat výrobky puncem mají tedy pouze společnosti registrované u Puncovního úřadu. Pro snadný přehled ryzosti kovu nabízíme následující přehled puncovních značek:

Puncovní značky Slovensko

Obdobně se používá puncování také na Slovensku, kde jsou však podobné puncovní značky. Jejich přehled uvádíme níže:

 Znamená to tedy, že každá země má své puncovní značky, které jsou si povětšinou podobné.

Puncovní značky Rakousko – Uhersko a starší puncovní značky

Někdy se objeví šperk ze starého mocnářství s malinko odlišnými puncovními značkami. Také za císaře pána se používali puncovní značky a jejich přehled uvádíme níže:

„Kromě současných českých značek (viz obrázek nahoře) jsou platné všechny puncovní značky, které platily v historii na území Československa a nevyjadřovaly nižší ryzost, než jsou nejnižší ryzosti pro jednotlivé drahé kovy uvedené puncovním zákonem (§3, odst. 2). Tedy značky rakousko-uherské, československé, protektorátní i značky Slovenského štátu. Příkladem je puncovní značka zvaná čejka, používaná do r. 1993 pro ryzost 585/1000, jejíž nákres uvidíte po kliknutí zde. Neplatí ovšem puncy, které byly v době 2. světové války zavedeny na československém území, obsazeném cizími státy (značky rakouské, polské a maďarské). Ostatní platné historické značky jsou publikovány v brožuře ing. Bouši "Seznam puncovních značek platných na území České republiky", poprvé vydané v r. 2008, doplněná reedice 2009. Ta je k dispozici na každém pracovišti PÚ.“

Alpaka

Za zmínku stojí také materiál Alpaka. Jedná se o slitinu mědi (Cu), niklu (Ni) a zinku (Zn), většinou v poměru 3:1:1; popř. dalších kovů. Je nazýváno nové stříbro pro svůj vzhled, s využitím náhrady za stříbro. Z alpaky se běžně vyráběly například příbory.

Zlaté investiční mince

Investiční mince jsou velmi oblíbenou investiční příležitostí zejména pro jejich vysokou likviditu. Rozdíl mezi mincí a medailí spočívá v tom, že mince je emitována národní bankou. To znamená, že mince má nominální hodnotu a ve většině případů je emitována jako oficiální platidlo. Pro investiční mince se z tohoto důvodu obvykle nevydávají žádné certifikáty, neboť platidla jsou chráněna národními zákony na ochranu proti padělání platidel. Ze stejného důvodu se investiční mince běžně neopatřují ani puncem.

Běžné investiční mince se vyrábějí v ryzosti 24 Kt. Tyto mince mívají také označení 999, fine gold apod.

Zajímavostí na trhu je velmi oblíbená zlatá investiční mince American Buffalo, kde výrobce (US Mint) uvádí jednu z nejčistších ryzostí na trhu, tedy tzv. čtyřdevítkové zlato, tedy 9999 a je vyrobena čistě z amerického zlata.

22 karátové zlaté investiční mince

Portfolio světových producentů investičních mincí však zahrnuje také oblíbené 22 Kt mince, jako např.: Jihoafrický Krugerrand

popřípadě celosvětově oblíbený titul American Eagle:

Zlaté historické mince

Historické zlaté mince, jako např. 10-ti koruna Františka Josefa I., se většinou vyráběly v ryzosti 900/1000

Naproti tomu oblíbený dukát (z latinského slova Ducatus – vévodství) se razí jako obchodní mince, tedy pro účely investice, v ryzosti tzv. dukátového zlata 986/1000 a celkové hmotnosti 3,49g.

Všechny výše uvedené tituly lze zakoupit přímo u Aurum Bohemica, viz. odkazy v obrázcích.

Mincovní značky

Každá mincovna má svojí vlastní mincovní značku. V období habsburské monarchie měla každá mincovna své písmenné označení, např. A – Vídeň, C – Praha, B nebo KB – Kremnica. Některé značky se ale používali sporadicky, jako například nouzová mince s označením GM a symbolem labuti, která se razila při obléhání města Mantova za vlády Ferdinanda I. (V., řečeného Dobrotivý).

Habsburská monarchie byla rozdělena na tzv. Předlitavsko a Zalitavsko (podle říčky Litava-přítoku řeky Svratky). Zalitavsko, tedy země Uherska byly raženy s motivem svatoštěpánské koruny, uherským znakem, apod. Předlitavské mince obsahovaly motiv Habsburské orlice. Každá z mincoven, ať už razila platidla pro Předlitavsko či Zalitavsko, měla svoji mincovní značku v podobě písmene abecedy, viz. přehled níže.

Shrnutí:

V článku jsme se dověděli, co znamenají pojmy punc a karát. Vysvětlili jsme si, že se puncovní značky používají nejen při určení ryzosti, ale také jako výrobní značky. Objasnili jsme pojem karát, který označuje čistotu daného kovu s podrobným přehled ryzostí. Vysvětlili jsme, jaké druhy investičního čistého kovu lze na trhu zakoupit a také jak je to s mincovními značkami.

Autor: PhDr. Robert Bílý, MSc

===

Zdroje:
1) Punc a ryzost šperků. Online. Brilaska.cz. Dostupné z: https://www.brilaska.cz/informace/punc-a-ryzost-sperku.xhtml. [cit. 2023-11-23].
2) Punc a ryzost šperků. Online. Brilaska.cz. Dostupné z: https://www.brilaska.cz/informace/punc-a-ryzost-sperku.xhtml. [cit. 2023-11-23].
3) Puncovní značky stříbro Rakousko Uhersko 1866<. Online. , Primak. 2015, 20.04.2015. Dostupné z: https://zlatnictvi.net/puncovni-znacky-stribro-rakousko-uhersko-1866/. [cit. 2023-11-23].
4) Puncovní značky. Online. Zlatnictví Neškudla. Dostupné z: https://www.zlatnictvineskudla.cz/vykup-zlata. [cit. 2023-11-23].
5) Puncovní značky. Online. Zlatnictví Neškudla. Dostupné z: https://www.zlatnictvineskudla.cz/vykup-zlata. [cit. 2023-11-23].
6) SBĚRATEL.COM. Staré příbory. Online. Dostupné z: https://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/stare-pribory-42701. [cit. 2023-11-24].
7) 20 krejcar 1848 GM (s labutí), Nouzová mince v Mantově, jedná sa o exemplár který je. Online. Aurea Numismatika. Dostupné z: https://www.aurea.cz/katalog/mince/habsburske-razby/20-krejcar-1848-gm-s-labuti-nouzova-mince-v-mantove-jedna-sa-o-exemplar-ktery-je-m94xxk1848. [cit. 2023-11-23].
8) Mincovny. Online. Mince Brno. Dostupné z: https://mincebrno94.webnode.cz/mincovny/. [cit. 2023-11-24].

Trojská unce (anglicky Troy weight nebo Troy once), značena jako 1 Oz se stala celosvětovou měrnou jednotkou při obchodování s drahými kovy.  Právě z důvodu historického mezinárodního obchodování s cennými kovy, sahající až do dávné minulosti, a rozdílností některých měrných jednotek (kilogram, libra, apod.) situace vyžadovala sjednocení měrné jednotky pro drahé kovy (zlato, stříbro, platina, atp.) A proč právě trojská? Název pochází z francouzského města Troyes, ležícího v regionu Grand Est. na řece Seině.

Toto historické město patřilo odedávna k obchodním centrům, zejména kovorytectví a zlatnictví. Od roku 80 př. n. l. až do roku 1773 se zde razily mince.

K zajímavostem tohoto města patří historická událost, tedy sňatek anglického krále Jindřicha V. Plantageneta s princeznou Kateřinou z Valois.

Jaká je VÁHA TROJSKÉ UNCE?

„Trojská unce je základní váhová jednotka na světových trzích stříbra, zlata, platiny a dalších drahých kovů, popř. také drahokamů.

Častý dotaz zní: „kolik je TROJSKÁ UNCE na GRAM“?

Jedna trojská unce odpovídá hmotnosti 31,1034768 gramů, tedy přibližně 0,0311035 kg, či 0,0685715 liber. Váha trojské unce je tedy přepočtena ekvivalentem v kilogramech, popř. v librách.

TROJSKÁ UNCE ZLATA CENATROJ?

Cena trojské unce, používaná zejména u zlata a stříbra, je závislá na vývoji ceny newyorské, resp. londýnské burze. 1 trojská unce zlata odpovídá tedy aktuální hodnotě na burze drahých kovů. Drahé kovy se obchodují na newyorské burze, tzv. COMEX (Commodity Exchange)/NYMEX (New York Mercantile Exchange); neméně výrazný vliv má i londýnský trh s drahými kovy LBMA (London Bullion Market Association), velkoobchodní mimoburzovní trh, který vystupuje zejména jako autorita v oblasti drahých kovů (LBMA Good Delivery). Cena zlata na LBMA je stanovena dvakrát denně, dopolední cena (am) v 10:30 a odpoledne (pm) v 15:00 londýnského času, a to v amerických dolarech za trojskou unci.  

Norma ISO 4217

Při obchodování s cennými kovy v mezinárodním prostředí bylo nutné stanovit obecné označení jednotlivých kovů, podobně jak je tomu i u měny. Toto obecné označení je obsaženo v normě ISO 4217, která obsahuje krom označení jednotlivých měn, také drahé kovy.  Kód je třímístný, takže např. česká koruna je označována CZK, americký dolar USD, britská libra GBP apod. Stejně je tomu i u drahých kovů:

„Například česká koruna má kódy CZK a 203, americký dolar USD a 840, euro EUR a 978. Vedle toho např. zlato má určeny kódy XAU a 959. Kódy XTS a 963 jsou určeny pro testování a kódy XXX a 999 jsou určeny pro „transakce, kde se nepoužívají měny“.“

Unce

Původní význam pochází ze starověkého Říma, kde označoval díl či jednotku. Pro určení váhové hodnoty je ekvivalentem 1 unce hmotnost 28,3495 g. Při běžném obchodování se však používá označení 1 unce zlata, čímž je míněna právě trojská unce, tedy hmotnost 31,1034768 g.

Shrnutí

U obchodníků s cennými kovy se často setkáme se dvěma pojmy: „unce“ a „trojská unce“. Nicméně v běžném obchodním styku je častěji používán zkrácený výraz „unce“, kterým se rozumí hmotnostní ekvivalent 31,10534768 g.

V tomto článku jsme se dozvěděli, že název „trojská“ je odvozen od francouzského města Troyes, které je od pradávna obchodním centrem. Cena zlata u většiny obchodníků se odvíjí od ceny zlata na newyorské burze cenných kovů (NYMEX/COMEX), která je uvedena v amerických dolarech (USD). Do prodejní ceny obchodníků v Evropě se tak promítá nejen cena zlata na burze, ale také kurzové převody amerického dolaru (USD), eura (EUR) a v případě České republiky kurz české koruny (CZK). AKTUÁLNÍ CENA ZLATA je zobrazena na úvodní obrazovce webových stránek společnosti Aurum Bohemica.

Autor: PhDr. Robert Bílý, MSc

====

Zdroje:
1) Troyes. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Troyes. [cit. 2023-11-14].
2) Colnect.com. Online. Dostupné z: https://colnect.com/sk/coins/coin/180912-1_Ecu_Louis_XV_Olive_Branches_-_V_-_Troyes-1715~1774_-_%C4%BDudov%C3%ADt_XV-Franc%C3%BAzsko. [cit. 2023-11-14].
3) KUDWEIS, Miloš. Numismatika a notafilie. Albatros Media, 2017. ISBN 9788026612179
4) Goldprice. Online. 2023. Dostupné z: https://goldprice.org/. [cit. 2023-11-14].
5) Goldprice. Online. 2023. Dostupné z: https://goldprice.org/. [cit. 2023-11-14].
6) ISO 4217. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_4217#. [cit. 2023-11-14].
7) ISO 4217. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_4217#. [cit. 2023-11-14].

Mnozí zákazníci se nás ptají, zda investovat či neinvestovat do stříbra; zda „se to vyplatí“; jaký je potenciál stříbra apod. Na toto téma se objevuje celá řada názorů i diskusí. Někteří investoři deklarují podhodnocení tohoto vzácného kovu, jiní volí raději cestu zlata. V následujícím článku je shrnutí důležitých faktorů, které by měl každý investor do stříbra znát.

Pořizovací náklady

Objem těžby stříbra je dle odhadů přibližně osminásobně vyšší oproti těžbě zlata. Tato skutečnost výrazně ovlivňuje cenu stříbra, které se tak stává levnějším než zlato. 

Udržitelnost

Studie potvrzují, že v době ekonomického i akciového růstu je stříbro vhodnou investicí.

Průmyslové využití

Stříbro je ve velkém množství používáno v řadě průmyslových odvětví jako např. automotive, zdravotnictví, při výrobě solárních panelů, při čištění vody, při výrobě elektrospotřebičů a další. Toto průmyslové využití představuje více než polovinu roční celosvětové poptávky po tomto kovu, a zásadně ovlivňuje jeho cenu.

Díky vazbě stříbra na multioborové využití, zároveň s rostoucími inovacemi, se zvyšuje i cena tohoto kovu.

Volatilita

Díky výše uvedeným faktorům, zejména ceně, lze stříbro považovat za vhodnou alternativu investicím do drahých kovů v porovnání ke zlatu. Je tedy doporučeno nejen pro začínající investory, ale také pro zkušené investory, kteří atraktivitu stříbra využívají při krátkodobých tržních nestabilitách.

Výhodnost investice do stříbra?

Mnoho investorů využívá pro stříbro metodu známou jako „stacking“. Princip spočívá v častém, ale postupném nakupování stříbrných cihel v průběhu času až do dosažení vytyčeného procenta jejich celkových aktiv. Řada investorů využívá stejných výhod jako investice do zlata; navíc stříbro nabízí přidanou hodnotu v podobě výše uvedených faktorů. Stříbro i zlato se řadí do tzv. tvrdých aktiv, tedy fyzickému vlastnictví kovu oproti riziku papírové podoby investice. 

Mezi další výhody patří skutečnost, že oba kovy patří mezi vzácné, tedy drahé kovy, které nejsou „vytvářeny“ žádnou vládou. Navíc investice do drahých kovů ochrání investora před inflací, či dokonce před případným pádem měny. Na rozdíl od zlata je však stříbro zatíženo aktuální sazbou DPH.

Zůstává tak nejen jistotou ochrany investora před riziky, ale také možnost efektivního finančního zhodnocení. Jako každá investice se doporučuje i stříbro nakupovat na delší časový horizont, tedy ideálně na 5 let a déle.

Zajištění proti inflaci

V polovině srpna 1971 tehdejší americký prezident Richard Nixon rozhodl o zrušení tzv. Brettonwoodské dohody (též Brettonwodský systém), což mělo za následek ukončení krytí amerického dolaru drahými kovy (tzv. zlatého standardu) a jeho směrování k fiat měnám. Tehdy unce zlata činila 35 USD a vláda se zavázala k možnosti směny dolaru za fyzické zlato. Zrušení této dohody znamenalo výrazný nárůst inflace, která vyšplhala až na úroveň 569,2 % (při průměrné roční míře 3,88 %).

Cena 1Oz stříbra před tímto datem dosahovala úrovně 1,54 USD, kdežto v roce 2021 již dosáhla úrovně 25,14 USD za unci; tedy nárůst o 1632 %. Z toho je patrné, že stříbro, ačkoliv křivka růstu není přímo úměrná, je vhodným nástrojem nejen na ochranu proti inflaci.

Kde koupit stříbro

Tímto bychom Vás rádi pozvali na naše webové stránky www.aurumbohemica.cz, které jsou pro Vás připravené s širokým výběrem nejen stříbrných investičních slitků a mincí; historických stříbrných mincí.

Klíčové shrnutí:

Stříbro:

• je nejen vhodné pro investory s nižším rozpočtem
• je kvalitní ochranou proti inflaci
• je vhodným doplňkem do investičního portfolia
• je uchovatelem hodnoty
• lze nakoupit v podobě slitků, cihel či mincí
• je vysoce likvidní

Autor: PhDr. Robert Bílý, MSc

====================

Zdroj: The Perth Mint, Austrálie

V první polovině letošního roku cena zlata atakovala historická maxima na úrovni 2 120 USD za unci. Zlatu přála zejména nejistota v období bankovní krize na jaře letošního roku, kdy krachovaly významné banky v USA a kdy zkrachovala druhá největší švýcarská banka Credit Suisse. V druhé polovině tohoto roku cena zlata procházela mírnou korekcí, která dosáhla minim pravděpodobně koncem minulého týdne. Od počátku roku se cena zlata k dnešnímu dni pohybuje na přibližně stejných hodnotách, jako začátkem ledna 2023. Zlatu v posledních týdnech nepřálo zejména zvyšování sazeb v USA, respektive předpoklad, že sazby ještě zůstanou zvýšené po delší dobu. U tohoto tématu bychom se rádi zastavili.

Proti růstu ceny zlata totiž působí vysoké úrokové sazby, zejména na dlouhodobých amerických dluhopisech. Investoři v této situaci preferují raději americké dluhopisy, které aktuálně nesou nejvyšší výnos od roku 2007, před investicemi do zlata, které průběžný výnos nemá. Důležité je však objektivně podotknout, že aktuálně si zlato i v prostředí prudce rostoucích sazeb stojí znamenitě, kdy v podstatě pouze stagnuje a meziročně neklesá. Centrální banky a velcí investoři si totiž velmi dobře uvědomují aktuální systémová rizika a nadále zlato kumulují. Významněji se zlata zbavují pouze drobní investoři, kteří jsou pod tlakem zvýšených životních nákladů díky inflaci.

Nicméně rizika, která se ve finančním systému postupně nakumulovala, jsou opravdu velká a reálně největší od roku 2008:

• Státní dluhy se doslova utrhly ze řetězu a díky rostoucím sazbám na dluhopisech propisují banky ohromné ztráty do svých rozvah. Pokud zůstanou takto zvýšené úrokové sazby po delší dobu, mohou opět krachovat banky nejen v USA, ale i dalších regionech. Vysoké úrokové sazby ve světové ekonomice jsou tak dlouhodobě neudržitelné.
• Evropa stojí na prahu recese, americká i světová ekonomika je dušena obřími dluhy a zejména vysokými úrokovými sazbami. K recesi směřuje také Čína, motor světové ekonomiky, která čelí ohromným ztrátám z krachu nemovitostní bubliny.
• Přestože ceny energií jsou aktuálně mnohem nižší než po vypuknutí války na Ukrajině, evropskou i světovou ekonomiku brzdí významně vyšší ceny energií, než jaké byly před válkou. Energetickou krizi jsme zvládli, ale neskončila. S jejími následky budeme ještě dlouho bojovat.
• Trh sekuritizovaných dluhopisových obligací (CDO) narostl od poslední finanční krize do gigantického objemu a v prostředí aktuálních vysokých sazeb a zhoršené schopnosti dlužníků splácet začíná mít potíže. Možné budoucí ztráty se na tomto trhu nyní oceňují na více než 700 mld USD. Prudce proto roste cena zajišťovacích kontraktů proti krachu těchto obligací (CDS), což je identický scénář jako před krachem banky Lehman Brothers v roce 2008.
Z výše uvedených důvodů proto centrální banky a institucionální investoři i v letošním roce kumulují zlato jako zajištění proti budoucím ztrátám a rizikům. Předpokládaný budoucí scénář je totiž pro drahé kovy velmi pozitivní, neboť mohou nastat nejpravděpodobněji dvě varianty, při kterých drahé kovy vždy profitovaly.

• Pokud centrální banky budou v obavě z inflace nadále držet sazby příliš vysoko, způsobí tím vlnu bankrotů a celosvětovou recesi. Podobně tomu bylo po roce 2008, kdy cena zlata během 3 let vzrostla ze 700 USD až na 1 900 USD za unci.
• Naopak když začnou centrální banky sazby snižovat, aby tomuto negativnímu scénáři zabránily, budou klesající sazby živnou půdou pro růst cen drahých kovů. Pokud cena zlata při prudkém zvyšování úrokových sazeb pouze stagnovala, velmi pravděpodobně nás čeká významný růst cen drahých kovů při jejich dlouhodobém snižování.
Cenu drahých kovů může v dalších týdnech tlačit nahoru také nový válečný konflikt v Izraeli. První dny tohoto běsnění bohužel ukazují, že nejspíš půjde o dlouhodobější konflikt. Ten se nyní odehrává v regionu Blízkého východu, který je strategický pro celosvětový trh s ropou a zemním plynem. Historicky se nabízí paralela mezi první a druhou ropnou krizí v 70. letech, kdy jednou z příčin první ropné krize byla Jomkipurská válka mezi Izraelem a arabskými státy, která měla za následek významný růst cen drahých kovů.

Podle všeho se nyní nacházíme v závěru aktuální cenové korekce na drahých kovech. Velmi pravděpodobně jsme cenové minimum viděli v pátek 6. 10. 2023. Technicky je zlato připraveno k růstu a má prostor vytvořit nová historická maxima.

Investice do fyzických drahých kovů je vzhledem k výše uvedeným rizikům nejen strategická, ale také velmi dobře načasovaná. Věřím, že bezpečí fyzických drahých kovů nám pomůže v nadcházejících letech své peníze nejen ochránit, ale díky předpokládanému budoucímu růstu cen také velmi zajímavě zhodnotit.

Autor: Martin Sluka