Jak to tedy vlastně je?
Mnozí z nás přivykli na situaci, kdy objednáváme zboží přes internet, ať už se jedná o oblečení, potraviny či například elektroniku. Stane se, že zákazník si přidá položku do košíku, objedná, ale zboží následně nevyzvedne, popřípadě chce zboží vrátit. Se stejnou praxí se setkáváme i v kamenných obchodech, kdy zakoupíte například kalhoty a když doma zjistíte, že vám nesedí, rozhodnete se je vrátit. Jak to ale funguje na trhu s investičními kovy? Pojďme se podívat na několik důležitých faktorů.
Pro komplexnější informace začneme přehledem důležité legislativy. Obchodování s investičními kovy podléhá několika legislativním předpisům, především pak zákonu č. 256/2004 Sb., (ZPKT) , ze kterého vyplývá, že zlato jako fyzická komodita není investičním nástrojem ve smyslu §3 výše zmiňovaného zákona. Obchodování se zlatem probíhá formou nákupu a prodej za aktuální ceny s fyzickým vypořádáním (přímo či nepřímo).
Definice komodity „investiční zlato“ je obsažena v zákoně č. 235/2004 Sb., Zákon o dani z přidané hodnoty (v platném znění), konkrétně v §92 Zvláštní režim pro investiční zlato.
Investičním zlatem se rozumí:
a) zlato připouštěné na světové trhy zlata ve tvaru uzančních slitků v podobě cihly nebo destičky s
1. vlastním číslem,
2. ryzostí nejméně 995 tisícin,
3. hmotností připouštěnou na těchto trzích a
4. označením výrobce, ryzosti a hmotnosti
b) zlaté mince, které
1. mají ryzost nejméně 900 tisícin,
2. byly vyraženy po roce 1800,
3. jsou nebo byly v zemi svého původu zákonným platidlem,
4. jsou obvykle prodávány za cenu, která nepřevyšuje volnou tržní hodnotu jejich zlatého obsahu o více než 80 %.
Limit pro přijetí hotovosti
Při uzavření obchodu a následné platby je obchodník povinen řídit se ustanovením §4 Zákona č. 254/2004 Sb.
1. Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 270 000 Kč (dále jen „limit“) je povinen provést platbu bezhotovostně. Jedná se o denní limit.
2. Příjemce platby, jejíž výše překračuje limit, nesmí tuto platbu přijmout, jestliže nebyla provedena bezhotovostně.
3. Platba v cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na koruny české směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby.
4. Do limitu se započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne.
Uzavření obchodu v e-prostředí
Od 6. 1. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 374/2022 Sb. , kterým se mění Zákon o ochraně spotřebitele zároveň s Občanským zákoníkem. Paragraf 1826a toho zákona uvádí: „Podnikatel zajistí, aby spotřebitel vzal při objednávce výslovně na vědomí, že se zavazuje k zaplacení. Je-li objednávka činěna použitím tlačítka nebo obdobného ovládacího prvku, musejí být označeny snadno čitelným nápisem „Objednávka zavazující k platbě“ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací.“
Znamená to tedy, že pokud zákazník objedná zboží přes e-shop, je zároveň vázán k uhrazení objednávky. Tentýž zákon rovněž ukládá povinnost převzetí objednávky, je-li doručována kurýrem či poštou. Pokud zákazník objednávku stornuje, platí výše uvedený příklad a zákazník musí počítat s případnými sankčními poplatky, které může obchodník účtovat.
Rovněž je stanovena lhůta předání zboží a zároveň převzetí zboží na 30 dní. Pokud zákazník v této lhůtě zboží nepřevezme, vystavuje se riziku sankčního poplatku (dle obchodních podmínek jednotlivých prodejců).
Odstoupení od smlouvy
Nezřídka se setkáváme se zákazníky, kteří nakoupili investiční kov v určitém okamžiku, za konkrétní cenu, která se však v okamžiku fyzického převzetí kovu může lišit. Zákazník má tak tendenci objednávku stornovat a koupit kov za výhodnější cenu.
Dle ustanovení §1837 písm. b) Zákona č. 89/2012 Sb. „Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o dodávce zboží nebo služby, jejichž cena závisí na výchylkách finančního trhu nezávisle na vůli podnikatele a k němuž může dojít během lhůty pro odstoupení od smlouvy."
Pro snadnější představu uvádíme příklad: Kupující zakoupí na burze akcii za určitou cenu, avšak cca za 1 hodinu se cena akcie klesne. V daném okamžiku tak kupující mohl nakoupit za výhodnějších podmínek. Nelze však akcii „vrátit“ za starou cenu a opětovně koupit za cenu nižší. Jedinou možností je zpětný výkup akcie a následná koupě akcie za výhodnější cenu. Nicméně tato transakce je velmi nevýhodná, jelikož výkupní cena bývá výrazně nižší než pořizovací; rozdíl v ceně by tak pravděpodobně nepokryl případný profit ze zakoupení akcie za výhodnější cenu. Ačkoliv se na první pohled může zdát, že zákazník má pouze svá práva, má také své povinnosti. Nicméně není třeba se ničeho obávat, jedná o naprosto přirozené skutečnosti, které jsme vám v tomto článku zrekapitulovali.
Autor: PhDr. Robert Bílý, MSc
==================================
Zdroje:
[1] Zákon č. 256/2004 Sb., Zákon o podnikání na kapitálovém trhu (ZKPT). In: Sbírka zákonů. 30. 4. 2004, částka 84/2004.
[2] Zákon č. 235/2004 Sb., Zákon o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů. 23. 4. 2004, částka 78/2004
[3] Zákon č. 254/2004 Sb., Zákon o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů: In: Sbírka zákonů. 22. 3. 2012. částka 33/2012
[4] Zákon č. 374/2022 Sb., Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů: In: Sbírka zákonů. 7. 12. 2022. částka 170/2022
[5] Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník In: Sbírka zákonů. ročník 2004, 83/2004