ČNB Zlatá mince 5000 Kč Městská památková rezervace Plzeň Standard

Detailní popis produktu

Technické zadání:

Na lícní straně je nutno umístit v opisu (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a text „MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE“, označení nominální hodnoty „5000 Kč“ a kompozici tří zemských znaků. Postavení zemských znaků se řídí obecnými heraldickými zásadami (český lev na čestném místě uprostřed při horizontálním, popř. nahoře při vertikálním umístění znaků, z pohledu pozorovatele je moravská orlice umístěná vlevo, slezská orlice umístěná vpravo, orlice vlevo nesmí otáčet hlavu do středu mince). Při případné stylizaci nesmí dojít k nečitelnosti či nechtěnému karikování heraldických zvířat, nebo k záměně za jiná heraldická zvířata. Zemské znaky nemusejí vzhledem k velikosti mincovního pole zaujímat celou plochu, musejí však být umístěny v její horní části. Vyobrazení státního znaku (pro ujasnění jednotlivých heraldických zvířat) je připojeno v příloze k těmto podmínkám. Vzhledem k tomu, že jde o kompozici zemských znaků, nikoliv čtyř heraldických zvířat ze státního znaku ČR, neměla by heraldická zvířata být umístěna ve společném štítu. Lícní stranu je vhodné podle úvahy výtvarníka doplnit o případný motiv, navazující na rubovou stranu. Na místě, kde by podle mínění autora měla být značka mincovny, bude umístěno kolečko o průměru 8 - 10 mm (propočteno na model o průměru 190 - 200 mm).

Na rubové straně je nutno zobrazit motiv vztahující se k městské památkové rezervaci Plzeň, nápis nebo opis „MĚSTO PLZEŇ“ a letopočet ražby „2026“. Na místě, kde by měla být autorská značka, umístí výtvarník čtvereček o velikosti 8 x 8 až 10 x 10 mm (propočteno na model o průměru 190 - 200 mm).

Obecné info:

Královské město Plzeň založil roku 1295 panovník Václav II. Dnes ale víme, že ve skutečnosti tou dobou výstavba města už nějakou dobou probíhala. Navíc Plzeň byla tehdy nazvána Novou Plzní. To proto, že názvem Plzeň se tehdy ještě označovalo mnohem starší, pár kilometrů vzdálené přemyslovské osídlení dnešního Starého Plzence. Proč bylo namísto dalšího rozvoje původní lokality rozhodnuto o založení města zcela nového, není dodnes úplně jasné. Jisté je ale to, že Nová Plzeň byla založena velmi velkoryse.

Pro situování nově zakládané Plzně bylo vybráno místo na dně mělké kotliny, v blízkosti soutoku čtveřice meandrujících řek. Dvě z nich, Radbuza, Mže a jejich ramena vytvořila bezprostřední přírodní ochranu k přístupům do nového města. Místo založení bylo zvoleno šikovně na důležité obchodní cestě do Řezna a Norimberka.

Plzeň je dokonalým příkladem gotického lokačního města. Navržena a vytýčena byla naráz, podle předem vypracovaného a dokonale promyšleného konceptu. Uprostřed města vzniklo mimořádně rozlehlé náměstí, které tenkrát patřilo k největším v Evropě. Primárně plnilo funkci tržiště, dominantou jeho plochy se stal farní kostel sv. Bartoloměje, který je dnes katedrálou. V protilehlých pozicích okraje městského půdorysu nalezly své místo dva kláštery. Dominikánský, který postupně zanikl po reformě Josefa II. a františkánský, který se spolu se svým kostelem Nanebevzetí Panny Marie dochoval dodnes. Všechny tři kostely stávaly v jedné diagonální linii. Uliční osnova města je přísně pravoúhlá. Jednotlivé uliční bloky byly rozměřeny na shodně velké městské parcely. Jejich rozměry a členění jsou v některých blocích dodnes patrné, nejvíce pak na jižní straně náměstí. Urbanistické řešení gotického historického jádra Plzně představuje mimořádně cenné architektonické dědictví.