Česká Mincovna zlatá investiční mince Rok 1920 - Československé hranice Proof

Detailní popis produktu

Hranice mezi státy nejsou jen prostými liniemi na mapách – představují střety rozdílných kultur, tradic a politických zájmů. Po první světové válce, kdy se staré říše rozpadaly a Evropa se přeskupovala, se tyto rozdíly projevily s plnou silou. Nově vzniklé Československo muselo řešit otázku vymezení svých hranic se sousedními zeměmi.

Vztahy s Rakouskem a Německem byly z hlediska územního vymezení poměrně jednoznačné a opíraly se o dřívější historická práva. Komplikovanější byla situace na jihu, kde s Maďarskem neexistovaly žádné pevně zakotvené hranice. Zatímco na severu Slovenska přirozenou bariéru tvořily Tatry, na jihu panovala značná národnostní pestrost, což určování hranic výrazně znesnadňovalo.

Výhodou pro Československo byla jeho pozice mezi vítěznými státy. Maďarsko, které nesouhlasilo s navrženým rozdělením území, se pokusilo změnit situaci silou. Československá armáda, za podpory Rumunska, musela zasáhnout, aby nové hranice uhájila. Podobný konflikt vznikl i v případě Podkarpatské Rusi – oblast se chtěla připojit k Československu, avšak o její území usilovala jak Ukrajinská lidová republika, tak Maďarsko. I zde musela rozhodnout vojenská intervence.

Napětí panovalo také na severovýchodě, kde se o část slovenského a slezského území přihlásilo Polsko. Spor o Oravu a Spiš, ale především konflikt o Těšínsko, vyústil v ozbrojený střet, známý jako sedmidenní válka.

Definitivní podoba československých hranic byla ustavena až v roce 1920. Ani to ale nezaručilo trvalý klid – v následujících desetiletích se právě hraniční spory opět staly záminkou pro vypuknutí dalšího světového konfliktu.