Velkomoravská říše vznikla v 9. století jako první významný slovanský stát ve střední Evropě. Jejím centrem byla oblast dnešní jižní Moravy a západního Slovenska. Vrcholem jejího politického a kulturního vlivu bylo období vlády knížete Rastislava a jeho nástupců, kdy se Velká Morava stala významným hráčem v regionu.
V roce 863 přišli na pozvání knížete Rastislava byzantští věrozvěstové Konstantin (Cyril) a Metoděj, kteří přinesli písmo (hlaholici), přeložili liturgické texty do staroslověnštiny a položili základy slovanské vzdělanosti i křesťanství ve srozumitelném jazyce. To mělo zásadní význam pro kulturní rozvoj celého slovanského světa.
Velká Morava zanikla na počátku 10. století, především v důsledku útoků Maďarů (staromaďarských kmenů) a vnitřních rozporů, ale její odkaz přetrval. Československo si touto mincí připomnělo nejen státnost a křesťanskou tradici, ale i kulturní kontinuitu slovanského světa.