Zlatá pamětní mince ČNB cyklus Městské památkové rezervace II

Jedno z nejkrásnějších měst západních Čech se konečně dočkalo svého mincovního zpracování. Plzeň je nejčastěji spojována s výrobou světoznámého piva, či slavnostmi osvobození americkou armádou. V následujícím článku pojďme navštívit Plzeň i z jiného pohledu.

Historie

Prvotní zmínka o Starém Plzenci pochází z roku 976 po vítězné bitvě knížete Boleslava II. nad císařem Svaté říše římské a německým králem Otou II., kdy se z tohoto přemyslovského hradiště stalo městské sídlo s čilým obchodním ruchem. Název Nová Plzeň dal tomuto městu král Václav II. v roce 1295, který původní hradiště přemístil do sousedství tehdejší vsi Malice, a to pro její strategickou polohu na soutoku řek Mže a Radbuzy. Město nabylo na významu díky hlavní trase z Prahy do Bavorska, a postupně se Plzeň stala třetím nejdůležitějším městem Českého království po Praze a Kutné Hoře. Ve 14. století vznikla jedna z nejvýznamnějších památek města, Katedrála svatého Bartoloměje.

Současnost

Plzeň je známá nejen výrobou piva Pilsner Urquell (Plzeňský prazdroj), ale také například výrobou rumu Božkov z likérky Stock, Škodovými závody, či jako univerzitní město. Každý rok se tu pořádají oslavy na památku osvobození americkou armádou pod vedením gen. Pattona. V roce 2015 se Plzeň stala Evropským hlavním městem kultury.

Významné památky

Soubor památkových rezervací města Plzně obsahuje celou řadu významných objektů. K významným památkám patří např. Velká synagoga, Stará synagoga, budova Velkého divadla, biskupská rezidence a mnoho dalších. Avšak jednou z nejznámějších je:

Znak a vlajka města Plzeň

Budova renesanční radnice na nám. Republiky

V 15. století byl přestaven dům v severní části náměstí italským architektem Giovannim de Statiou ve stylu italské renesance. Původní radnice však stála nedaleko Chotěšovského domu, avšak z rozhodnutí tehdejší městské rady byl dům přestavěn. Radnice je zajímavá především svojí fasádní sgrafitovou výzdobou od Jana Koula. Vyobrazeni zde jsou tito velikáni: Jan Lucemburský, Václav II., Rudolf II.; ale také například plzeňský znak.

Nápis na budově zní: „Tato budova jest vystavěna k službě města a Psa chrta měli již od prvního počátku naši otcové, jak se ze starých dějin dovídáme." Národní kulturní památkou je plzeňská radnice od roku 2023.

Radnice na náměstí Republiky v Plzni 

Katedrála sv. Bartoloměje

Původní kostel sv. Bartoloměje pravděpodobně pochází z roku 1295. Avšak stavba současné podoby svatostánku začala někdy okolo roku 1342.

Stavba začala nejprve presbytářem, který se jevil kratším oproti obvyklým parametrům, proto byl upraven při stavbě lodí. Po roce 1360 započala stavba trojlodí a pokračovala směrem k presbytáři. Původně plány počítali s dvěma věžemi: severní a jižní. Jižní však nebyla nikdy dokončena. Střechu tvořily krovy ve tvaru stanu, kde bylo možno umístit malé zvony, takže se mohl svatostánek užívat ještě před jeho dokončením. Výstavbu přerušily husitské války; po jejich skončení se pokračovalo dostavbou bočních portálů. Za hlavního architekta je považován mistr Erhard Bauer z Eichstättu. V polovině 80. let 15. století byla připojena významná část chrámu, a to Šternberská kaple, kterou nechali přistavět právě Šternberkové, jako místo posledního odpočinku. V 18. století došlo k rozšíření kruchty. Důležitým milníkem byl únor 1835, kdy požár zničil severní věž. Ta byla nahrazena kopií původně pozdně gotické střechy. Jedná se tak o nejvyšší kostelní věž v Česku.

Katedrála sv. Bartoloměje, pohled od jihu 

Dům U Červeného srdce na náměstí Republiky

Tato významná památka se nachází na náměstí Republiky v těsném sousedství s biskupstvím. Dům pochází z roku 1894; byl postaven architektem Rudolfem Štěchem v novorenesančním slohu a vyzdoben významným malířem Mikolášem Alšem.

dům U Červeného srdce 

Vodárenská věž v Pražské ulici

Pětipatrová věž s jehlanovou střechou a čtvercovým půdorysem je kulturní památkou ČR. Věž byla postavena pravděpodobně roku 1542 a pomocí výtlačného mechanismu napájela kašnu na náměstí. Pro čerpání vody bylo nainstalováno vodní kolo, avšak roku 1889 přestala věž plnit svůj účel.

Vodárenská věž

Mincovní zpracování

Tendru na mincovní zpracování se zúčastnilo 16 výtvarníků s celkem 27 sádrovými modely. První kolo vyřadilo technicky nedostačující návrhy; ve druhém kole bylo oceněno 11 návrhů. Do třetího kola postoupila pouze čtveřice návrhů za nápadité pojetí. První cenu, a zároveň doporučení k realizaci, získal návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů, který umělecky zpracoval nejvýznamnější památky města Plzně, jako jsou budova renesanční radnice na nám. Republiky, budova Městské knihovny v ulici Bedřicha Smetany, dále katedrála sv. Bartoloměje, a dům U Červeného srdce na náměstí Republiky. Tento vítězný návrh byl také schválen k realizaci.

Vítězný návrh

Druhá cena byla udělena spoluautorství Terezy Vlčkové a MgA. Josefa Oplištila, které ztvárňuje renesanční radnici na nám. Republiky s měšťanskými domy, včetně domu U Červeného srdce, spolu s katedrálou sv. Bartoloměje a palácem Biskupství plzeňského. Třetí cenu obdržel návrh Terezy Vlčkové za ztvárnění vodárenské věže v Pražské ulici a výstavní síně Západočeské galerie Masné krámy, katedrály sv. Bartoloměje v kombinaci s městským znakem.

Technické parametry mince

Mince vychází 26. 5., a již nyní si tuto můžete předobjednat na našich stránkách nebo v následujících odkazech:

• ČNB Zlatá mince 5000 Kč Městská památková rezervace Plzeň Proof
• ČNB Zlatá mince 5000 Kč Městská památková rezervace Plzeň Standard

Zajímavost:

Rastr dlažby na náměstí Republiky v Plzni je vytvořen z barevných žulových kostek, které tvoří geometrické tvary. Tato dlažba se stala námětem a součástí návrhů druhého a třetího místa v tendru na mincovní zpracování zlaté pamětní mince MPR Plzeň.

Autor: PhDr. Robert Bílý, MSc

Zdroje:

ZM Městská památková rezervace Plzeň – technická příprava platidla. Online. In: ČNB. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/bankovky-a-mince/numizmatika/zlate-mince/mestske-pamatkove-rezervace/zm-mesto-plzen/. [cit. 2026-05-26].

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Plzeň [online]. c2025 [citováno 21. 10. 2025]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Plze%C5%88&oldid=25292410>

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Plzeňská radnice [online]. c2023 [citováno 31. 10. 2025]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Plze%C5%88sk%C3%A1_radnice&oldid=23450180>

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Katedrála svatého Bartoloměje [online]. c2025 [citováno 31. 10. 2025]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_Bartolom%C4%9Bje&oldid=25324279>

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Dům U Červeného srdce (Plzeň) [online]. c2024 [citováno 31. 10. 2025]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=D%C5%AFm_U_%C4%8Cerven%C3%A9ho_srdce_(Plze%C5%88)&oldid=24014806>

Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Vodárenská věž (Plzeň) [online]. c2022 [citováno 31. 10. 2025]. Dostupný z WWW: <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vod%C3%A1rensk%C3%A1_v%C4%9B%C5%BE_(Plze%C5%88)&oldid=21863060>

Poznámka

Tento materiál je marketingovou komunikací ve smyslu čl. 24 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice 2002/92/ES a směrnice 2011/61/EU (MiFID II). Marketingová komunikace není investiční doporučení ani informace doporučující či navrhující investiční strategii ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/958 ze dne 9. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro technická ujednání pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících nebo navrhujících investiční strategie a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo náznaků střetu zájmů nebo jakékoli jiné rady, a to i v oblasti investičního poradenství, ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Uvedený text neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Článek má pouze informativní charakter za použití veřejně dostupných zdrojů. Ani autor, ani společnost Aurum Bohemica nenesou odpovědnost za jakékoliv jednání či opomenutí klienta.