Pamětní bankovka k budování československé měny – 2026 Vilém Pospíšil 100,-Kč

Detailní popis produktu

Vydat třetí pamětní bankovku v nominální hodnotě 100 Kč vzor 2026 s portrétem Viléma Pospíšila bylo bankovní radou schváleno již dne 18. dubna 2024 při schvalování nového emisního plánu na roky 2026 až 2030. Sada tří pamětních bankovek (emise v letech 2019, 2022 a 2026) má jednotící motiv, kterým je „Budování československé měny“. K zajištění určité výtvarné a technické jednotnosti řady pamětních bankovek byla k vytvoření uměleckých návrhů na druhou a třetí pamětní bankovku vyzvána dne 19. února 2020 akademická malířka Eva Hašková, vítězka výtvarné soutěže na první pamětní bankovku.

Umělecký návrh na pamětní bankovku vzor 2026 předložený paní Haškovou hodnotila Komise pro posuzování návrhů na české peníze na svém jednání 18. ledna 2022 a jednomyslně tento návrh doporučila k realizaci.

Bankovní rada České národní banky na svém jednání dne 24. února 2022 potvrdila rozhodnutí komise a schválila realizaci bankovky podle předloženého návrhu akademické malířky Evy Haškové

Vilém Pospíšil (5. května 1873 – 27. listopadu 1942) byl český národohospodář, právník a publicista, který se významně podílel na formování hospodářského myšlení v českých zemích v období přelomu 19. a 20. století a v prvních desetiletích existence Československa.

Vystudoval práva a národohospodářství a ve své odborné činnosti systematicky propojoval ekonomickou analýzu s právním rámcem státu. Zabýval se zejména otázkami finanční politiky, měnové stability a hospodářské suverenity, které považoval za klíčové předpoklady moderního a funkčního státu.

Po vzniku Československa se aktivně zapojil do odborné a veřejné diskuse o budování samostatné československé měny. Na rozdíl od Aloise Rašína, který měnovou reformu roku 1919 politicky prosadil a prakticky realizoval, nebo Karla Engliše, jenž později měnový systém teoreticky rozpracoval a dlouhodobě řídil, spočívala Pospíšilova role především v odborném, právním a publicistickém zázemí reformy. Ve svých textech vysvětloval nutnost oddělení od rakousko-uherské měny, zdůrazňoval význam stabilní měny a upozorňoval na právní a institucionální podmínky jejího fungování. Tím přispíval k formování odborného i veřejného mínění, které bylo pro přijetí a pochopení měnové reformy nezbytné.

Vedle měnových otázek se věnoval širším problémům hospodářské politiky, vztahu státu a trhu a sociálním aspektům ekonomického vývoje. Jako publicista publikoval v odborných i společensko-politických periodikách, kde byl ceněn pro věcný styl, systematičnost a snahu o srozumitelné zpřístupnění složitých ekonomických témat.

Vilém Pospíšil působil v období zásadních politických a hospodářských proměn – od závěru Rakouska-Uherska přes vznik Československé republiky až po nacistickou okupaci. Zemřel 27. listopadu 1942. Jeho význam spočívá především v tom, že jako ekonom a právník pomáhal vytvářet intelektuální a právní rámec, na němž mohli praktičtí tvůrci československé měny a hospodářské politiky stavět.