RYZOST
Ryzost (čistota; ryzí=čistý), někdy také ALOI, znamená číselné vyjádření poměru obsahu drahého kovu ve slitině. Například zlatá mince s ryzostí 900/1000 znamená, že obsah zlata v této minci tvoří 90% celkové hmotnosti mince. K legování drahých kovů se používají různé příměsi, které uvádíme níže. Důvody pro legování drahých kovů jsou zejména zvýšení jejich tvrdosti; dále pak zvýšení odolnosti, resp. trvanlivosti.
Zlato
Nejčistší ryzost zlata odpovídá 24 Kt, tedy obsah zlata 999,9 g na 1000 g. V České republice se nejběžněji prodávají šperkařské výrobky o ryzosti 14 Kt (585/1000), 9 Kt (375/1000), popř. 18 Kt (750/1000). Nejčastější příměsí u zlata je měď (Cu); dále je využíván Nikl (Ni), Palladium (Pd). Při výrobě šperků jsou však důležité ostatní kovy, které následně určují barvu zlata. Např. u 14 kt žlutého zlata tvoří obsah 58,5% zlata a 32% stříbra.
U investičních slitků/cihel se však jedná vždy o 24 karátové zlato.
Také se můžeme setkat s např. s ryzostí 958,3/1000, což odpovídá přibližně 23 karátům.
Zlaté investiční slitky a cihly
Dobrou zprávou pro investory je skutečnost, že investiční slitky se vyrábí pouze v ryzosti 24 kt. Kolébkou zlata je Švýcarsko; v nabídce tak najdeme řadu zajímavých titulů švýcarských rafinérů, jako např. oblíbený slitek (tzv. čokoláda) Valcambi
Ryzost slitku není nikterak dotčena možnými vzhledovými motivy zlatých investičních slitků. Renomovaný výrobce slitků, švýcarská společnost Argor Heraeus, vydává edici zlatých slitků podle lunárního kalendáře. Například rok 2024 je podle lunárního kalendáře ve znamení Draka; v portfoliu se tak nabízí slitek s tímto motivem v limitované edici.
Zlaté investiční mince
Investiční mince jsou oblíbené zejména pro svůj estetický dojem. Rytecké zpracování většiny světových titulů je fenomenální. Navíc jsou mince oblíbené pro svou vysokou likviditu. Rozdíl mezi mincí a medailí spočívá v tom, že mince je emitována národní bankou. To znamená, že mince má nominální hodnotu a ve většině případů je emitována jako oficiální platidlo. Pro investiční mince se z tohoto důvodu obvykle nevydávají žádné certifikáty, neboť platidla jsou chráněna národními zákony na ochranu proti padělání platidel. Ze stejného důvodu se investiční mince běžně neopatřují ani puncem.
K celosvětově velmi oblíbeným titulům patří zlatá investiční mince American Buffalo (americký bizon). Výrobce (US Mint) uvádí jednu z nejčistších ryzostí na trhu, tedy tzv. čtyř devítkové zlato, tedy 9999 a je vyrobena čistě z amerického zlata.
Zajímavostí zůstávají nejryzejší mince na světě, ke kterým se řadí např. kanadský Maple Leaf. Mince zvaná „Big Maple Leaf“ nese nominální hodnotu 1 milionu kanadských dolarů a je vyrobena v ryzosti 999,99, tedy tzv. „pěti devítkového“ zlata.
Mezi investory jsou také oblíbené mince z produkce The Royal Mint z Velké Británie, nesoucí motiv bohyně Britannia se štítem. Tato mince je vyrobena z 999,9/1000 ryzího zlata, navíc opatřena hologramem pro vyšší ochranu. Zajímavostí je, že až do roku 2012 se tato mince vyráběla pouze v nižší ryzosti 22 kt.
Zlaté investiční mince různých ryzostí
Existují však také investiční mince, které mají nižší ryzost, avšak jsou velmi populární. Převážně se jedná o novoražby mincí Rakouska-Uherska. Například 100 koruna Františka Josefa I. je ražena v ryzosti 900/1000.
Naopak dukát Františka Josefa I. je vyroben z tzv. dukátového zlata, což je směs o ryzosti 986/1000 používaná právě pro výrobu dukátových mincí. Dukát vznikl pro potřeby investování obyvatelstva do drahých kovů. Svůj úkol tak plní dodnes a krása této mince je téměř nepopsatelná.
22 karátové zlaté investiční mince
Zajímavostí je tzv. Korunní zlato. Jedná se o ryzost odpovídající ryzosti 22 karátů. Tento materiál obsahuje podíl zlata na 91,667 %, zbývající materiál tvoří měď. Tato ryzost je oblíbena zejména ve Velké Británii od doby vlády Jindřicha VIII., kdy byla v roce 1526 představena mince této ryzosti. Dodnes se razí obchodní mince Sovereign ve stejné ryzosti. Pravděpodobně největší obliby se však celosvětově těší titul American Eagle (americký orel).
Stříbro
Podíváme-li se do historie, narazíme na slovo LOT. LOT byla nejen jednotka míry, ale také ryzosti, která se používala v mincovnictví; zejména však v souvislosti s výrobou stříbra. Při ověřování ryzosti stříbra se setkáme s pojmem „lotová průba“; z toho vznikl známější pojem „probéř“, což byl zkušební mistr. LOT byl zaveden ve středověku a do 19. století se tak můžeme v rámci Evropy setkat s lotovou soustavou. 1 hřivna stříbra odpovídala 16 lotů, což lze vyjádřit ryzostí 999/1000 v milesimální jemnosti.
Původní ryzost stříbra byla stanovena na 15 LOTů, která se postupným vývojem snížila na 14, resp. 13 LOTů. Teprve Puncovním zákonem císaře Františka Josefa I. z roku 1866 se ustálila soustava ryzosti v promile. 15 LOTů odpovídalo ryzosti 950/1000; 14 LOTů ryzosti 900/1000; 13 LOTů ryzosti 800/1000 a 12 LOTů ryzosti 750/1000.
Uvedené poměry (např. 999/1000) vyjadřují poměr čistého stříbra s dalšími přísadami. Nejčastějším materiálem pro legování stříbra je Měď (Cu) nebo Zinek (Zn).
Pro úplnost doplníme výraz „kolínská marka“, což byl ekvivalent k dnešní hmotnosti 233,856 g. Například Levantský tolar Marie Terezie byl po roce 1750 ražen o obsahu 23,386 g čistého stříbra (celková hmotnost mince činí 28,0668 g) neboli 1/10 kolínské marky (1/10 vídeňské marky), což odpovídá vyjádření 833,3/1000.
Ve světě investičního stříbra se však běžně setkáme s ryzostí 999/1000, tedy ryzí stříbro.
Stříbrné investiční slitky/cihly
Při nákupu investičního stříbra nemusí mít zákazník obavy z nákupu stříbrných slitků či cihel. Tyto se totiž vyrábějí pouze z čistého stříbra, tedy s označením 999/1000.
Společnost Aurum Bohemica ve svém portfoliu nabízí slitky německé rafinérie Heraeus, její dceřiné společnosti švýcarské rafinérie Argor Heraeus, popř. švýcarského výrobce Valcambi. Všechny tyto renomované společnosti nabízí zpracování toho nejkvalitnějšího stříbra.
K oblíbeným produktům mezi zákazníky patří tzv. čokolády, tedy slitky rozdělené na dílky.
U tohoto druhu slitků je však nutné upozornit na skutečnost, že celý obal (blistr) slouží zároveň jako certifikát jakosti a pravosti. Jeho poškození znamená výraznou ztrátu na hodnotě slitku. Pokud by zákazník použil jednotlivé dílky k odprodeji, jednalo by se o výkup zlomkového, nikoliv investičního stříbra. Zajímavostí je „nejryzejší“ stříbro na světě, tzv. pěti devítkové, které bylo dosaženo The Royal Silver Company of Bolivia.
Stříbrné investiční mince
Z dnešního pohledu se však setkáme především s investičními mincemi o ryzosti 999/1000.
Celosvětovým titulem je například mince z produkce US Mint Americký orel (American Eagle). U této mince je přesná specifikace složení 99.93% stříbra a 0.07% mědi. Tím se zlepšuje odolnost mince proti otěru.
K nejryzejším mincím na světě, které jsou označeny tzv. čtyř devítkovou ryzostí, patří kanadský javorový list (Maple Leaf) z produkce The Royal Canadian Mint.
U mincí, resp. u stříbra obecně, se doporučuje manipulace pouze v ochranných (nejlépe bavlněných) rukavicích. Stříbro je totiž náchylné na externí vlivy a při kontaktu s potem má tendenci černat.
Stříbrné historické mince
V minulosti se obsah stříbra při výrobě mincí značně lišil. Bylo to dáno zejména aktuálními ekonomickými aspekty. „Zatímco za Václava II. bylo v groši 3,55 gramu čistého stříbra, mince ražené za vlády Ludvíka Jagelonského obsahovaly už jen 1,35 gramu stříbra. V posledních groších ražených za Ferdinanda I. bylo v průměru 1,13 gramu stříbra.“
Po řadě měnových reforem a úprav se však většina platidel ustálila na určitém standardu hmotnosti a ryzosti. Avšak u historických mincí je však potřeba ocenit nejen jejich krásu, ale také „dech minulosti“. Specifické ryzosti proto nalezneme u různých mincí z určité oblasti či období.
Příklady ryzostí |
|
350/1000 |
ryzost používaná převážně u tzv. válečných niklů v letech 1942-1945 v USA |
400/1000 |
ryzost používaná většinou pro půldolary v letech 1965-1970; na našem území se používala ryzost pro ražbu 10 krejcarů Františka Josefa I. |
500/1000 |
ryzosti se využívalo zejména v Británii v letech 1920-1946; na našem území se z něj razily např. 10 krejcary Ferdinanda V. |
583/1000 |
tato ryzost byla používána při výrobě 20 krejcarů za Rakouska-Uherska |
600/1000 |
ryzost byla používaná zejména v Japonsku |
700/1000 |
ryzost používaná pro ražbu některých pamětních mincí ČSR (1991) |
720/1000 |
standard zvaný "decoplata", nebo také "mexické stříbro"; tato ryzost je obvyklá pro Mexiko, Nizozemí či Ekvádor atp. |
750/1000 |
v této ryzosti byly raženy např. některé medaile ČSR |
830/1000 |
ryzost obvykle používaná na výrobu příborů apod. |
833/1000 |
v této ryzosti byly raženy některé tolary konvenční měny Františka Josefa I. |
835/1000 |
ryzost používána zejména pro ražbu Rakousko-uherských korun Františka Josefa I. |
875/1000 |
"84 zolotnik" ruské stříbro |
900/1000 |
ryzost používaná pro ražbu některých pamětních mincí ČSR (od r. 1992) |
916/1000 |
"88 zolotnik" ruské stříbro; odpovídá 916,6/1000 |
917/1000 |
indický standard používaný zejména pro rupee. |
925/1000 |
tzv. "sterlingové stříbro"; běžně využíváno pro ražbu současných pamětních mincí ČNB |
935/1000 |
švýcarský standard |
947/1000 |
"91 zolotnik", ruské stříbro – přesně odpovídá ryzosti 947,9/1000 |
950/1000 |
1. francouzský stříbrný standard |
958/1000 |
tzv. "britské stříbro", neboli náhražka za mincovní stříbro. Je měkčí než sterlingové stříbro. Do roku 2012 z něj byly vyráběny mince Britannia. |
980/1000 |
běžně užívané v Mexiku v letech 1930–1945 |
999/1000 |
běžná ryzost pro investiční mince |
999,9/1000 |
ryzost investiční mincí, např. Maple Leaf, Kangaroo atp. |
999,99/1000 |
nejčistší stříbro, které bylo dosaženo The Royal Silver Company of Bolivia. |
Současně emitované pamětní mince ČNB jsou vyrobeny z mincovního stříbra neboli sterlingového stříbra, tedy o ryzosti 925/1000.
Při nákupu stříbrných výrobků je vhodné dbát na kvalitu materiálu. Existují totiž napodobeniny stříbra; k nejznámějším patří Alpaka.
Alpaka
Za zmínku stojí také materiál Alpaka. Jedná se o slitinu mědi (Cu), niklu (Ni) a zinku (Zn), většinou v poměru 3:1:1; popř. dalších kovů. Je nazýváno nové stříbro pro svůj vzhled, s využitím náhrady za stříbro. Z alpaky se běžně vyráběly například příbory.
Shrnutí:
Možnosti investování do drahých kovů jsou různé. S pojmem ryzost se setkáváme zejména při nákupu šperků či investičních kovů. Proto je vhodné mít přehled o ryzostech, variantách zboží nebo vědět něco k historii. Nejryzejší, tedy nejčistší zlato je označováno jako 24 karátové zlato. Existují však také mince z 22 karátového zlata; popřípadě oblíbená investiční mince dukát, která plní investiční funkci dodnes. Při výběru šperku se pak běžně setkáme s ryzostí 14 karátů, resp. 18 karátů. Mimo Evropu jsou běžně k dostání šperkařské výrobky i z 22 karátového zlata, resp. 24 karátového.
Autor: PhDr. Robert Bílý, MSc
====
Zdroje
1) Lot (ryzost). Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lot_(ryzost). [cit. 2024-01-10].
2) VIDUNA, Jan. Pražské groše českých králů stojí i desítky tisíc korun. Online. Artplus.cz. 2022. Dostupné z: https://artplus.cz/cs/aukcni-zpravodajstvi/1/prazske-grose-ceskych-kralu-stoji-i-desitky-tisic-korun. [cit. 2024-01-11].
3) VIDUNA, Jan. Pražské groše českých králů stojí i desítky tisíc korun. Online. Artplus.cz. 2022. Dostupné z: https://artplus.cz/cs/aukcni-zpravodajstvi/1/prazske-grose-ceskych-kralu-stoji-i-desitky-tisic-korun. [cit. 2024-01-11].
Poznámka
Tento materiál je marketingovou komunikací ve smyslu čl. 24 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice 2002/92/ES a směrnice 2011/61/EU (MiFID II). Marketingová komunikace není investiční doporučení ani informace doporučující či navrhující investiční strategii ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/958 ze dne 9. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o regulační technické normy pro technická ujednání pro objektivní předkládání investičních doporučení nebo jiných informací doporučujících nebo navrhujících investiční strategie a pro zveřejnění konkrétních zájmů nebo náznaků střetu zájmů nebo jakékoli jiné rady, a to i v oblasti investičního poradenství, ve smyslu zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. Uvedený text neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Článek má pouze informativní charakter za použití veřejně dostupných zdrojů. Ani autor, ani společnost Aurum Bohemica nenesou odpovědnost za jakékoliv jednání či opomenutí klienta.